VÝVOJ A FUNKCE PROSTATY: Prostata se nachází v mužské pánvi těsně pod močovým měchýřem. Močová trubice, která přivádí moč i sperma, prochází středem prostaty, odkud ústí do hlavičky penisu. Hlavní funkcí prostaty je vylučování semenné tekutiny (sekreční kvalita). Během sexuálního vzrušení se značná část spermatu produkuje také v semenném váčku, který ústí do ejakulačního kanálku, jenž se spojuje s prostatickou močovou trubicí. Semenná tekutina dodává spermatickým buňkám energii a napomáhá jejich pohyblivosti. Jednou ze složek prostatického sekretu je tzv. prostatický specifický antigen PSA (viz také „ženská prostata“ nebo Skeneho žláza). Prostatická tekutina obsahuje vůni, která dává spermatu typickou pižmovou vůni. V přírodě vůně semenné pachové stopy signalizuje ženskou sexuální potenci a mužskou sílu. Prostata se skládá ze střevního cylindrického epitelu, pochází z endodermu a je tedy řízena z mozkového kmene.
ÚROVEŇ MOZKU: Prostata je řízena z centra mozkového kmene.
POZNÁMKA: Prostata a děloha sdílejí stejné mozkové relé.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s prostatou se týká rozmnožování (stejně jako u dělohy u žen). Muž může trpět konfliktem rozmnožování, když není schopen zplodit děti, například kvůli erektilní dysfunkci nebo neplodnosti, včetně neschopnosti jeho partnerky počít dítě (ženská neplodnost). Vasektomie (chirurgická sterilizace) může vyvolat konflikt rozmnožování na jemné psychobiologické úrovni. Muži také zažívají konflikt, když se jejich potomci nerozmnožují, řekněme z důvodu homosexuální orientace, zůstávají bezdětní z vlastního rozhodnutí, potratů nebo interrupcí. Mužská prostata také koreluje s konfliktem páření nebo sexuálním konfliktem. V lidském světě se „neschopnost pářit se“ nebo „neumožnění pářit se“ promítá do sexuálního odmítnutí a pocitu sexuální nechtěnosti (srovnejte s ženským pářícím konfliktem souvisejícím s děložním čípkem). Pářící konflikty se aktivují ztrátou sexuálního partnera nebo sexuální rivalitou („boj o ženu“). Konflikt může vyvolat již obava muže, že jeho sexuální partnerka je přitahována jiným mužem, zejména pokud je konkurent mladší nebo má větší „potenciál“. Kromě toho prostata odpovídá konfliktu pohlaví prožívanému jako „ošklivý konflikt se ženou“. Být ovládán, kontrolován nebo ponižován ženou (panovačnou manželkou nebo matkou) nebo ponižován ženskou autoritou (nadřízenou, soudkyní, právničkou, lékařkou, policistkou a podobně) může jít muži přímo na prostatu. Zlomyslný rozvod, bitvy o opatrovnictví, citové nebo finanční zneužívání jsou dalšími možnými scénáři konfliktu. V širším smyslu se konflikt související s prostatou týká samotné mužskosti ve smyslu přehlížení jako muže, milence, manžela nebo živitele rodiny.
Muž s nízkým stavem testosteronu již není schopen prožívat teritoriální konflikt (konflikt teritoriálního strachu, konflikt teritoriální ztráty, konflikt teritoriálního hněvu, konflikt teritoriálního značkování) z biologického hlediska. Dr. Hamer zjistil, že konflikt (teritoriálního) strachu, konflikt (teritoriální) ztráty, konflikt (teritoriálního) hněvu nebo konflikt (teritoriálního) značkování zahrnující ženu ovlivňuje tedy i prostatu. (Podrobněji se tématu hormonálního stavu a jeho významu v GNM věnuje Mgr. Lenka Bednářová v práci: „Germánská Nová medicína (sympatikotonie, vagotonie a hormonální stav)“, pozn. překl.)
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: Počínaje DHS se během konfliktně aktivní fáze buňky prostaty množí úměrně intenzitě konfliktu. Biologickým účelem dodatečných buněk je zvýšit množství spermatu, aby se zvýšila šance na oplodnění ženy, jakmile bude k dispozici sexuální partnerka. Při dlouhodobé konfliktní aktivitě (visící konflikt) vzniká v důsledku pokračujícího zvětšování buněk růst (sekreční typ), označovaný jako rakovina prostaty (srovnej s „rakovinou prostaty“ týkající se prostatických kanálků). Pokud rychlost dělení buněk překročí určitou mez, považuje konvenční medicína rakovinu za „zhoubnou„.
Hormonální terapie, standardní léčba rakoviny prostaty, je zaměřena na „zpomalení růstu rakoviny“ potlačením produkce mužských hormonů, jako je testosteron (na základě předpokladu, že androgeny stimulují růst buněk rakoviny prostaty). Nežádoucími účinky těchto léků jsou problémy s erekcí, citlivost prsou a návaly horka. Důvodem, proč se zdá, že „terapie“ funguje, je to, že hormonální manipulace mění biologickou identitu muže. V důsledku toho se původně mužský konflikt (konflikt rozmnožování, konflikt páření, konflikt pohlaví) stává irelevantním a nádor prostaty se zmenšuje.
Během konfliktní aktivity stoupá hladina PSA stejnou rychlostí jako proliferace buněk v prostatě.
Konvenční medicína používá PSA jako nádorový marker, přičemž sérová hladina PSA vyšší než 4 ng/ml je považována za „abnormální“. Na základě tohoto konsenzu se rakovina prostaty rychle stala nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů, podobně jako se rakovina prsu stala nejčastějším nádorovým onemocněním u žen se zavedením mamografie.
Zpochybnění screeningu PSA
Na základě nejnovějších výzkumů dospěly American Society of Clinical Oncology and the American College of Physicians k závěru, že „není jisté, zda přínosy spojené s testováním PSA pro screening rakoviny prostaty stojí za škody spojené se screeningem a následnou zbytečnou léčbou“ (Journal of Clinical Oncology, srpen 2012).
Pokud se nádor prostaty nachází v postranních lalocích prostaty, bývá diagnostikován jako „rakovina“. To, co se označuje jako benigní hyperplazie prostaty (BHP), je zvětšení buněk prostaty v centrální části prostaty, které způsobuje celkové zvětšení prostaty (stejný diagnostický standard se uplatňuje u hyperplazie endometria související s dělohou). Typicky dochází k proliferaci buněk na ploché rovině (srovnej s hyperplazií prostaty související s prostatickými kanálky). Pokud zduření tlačí na močovou trubici, je proud moči zpožděný a pomalý, přičemž je vylučováno pouze malé množství moči (viz také fáze hojení). Podle Dr. Hamera dochází ke zvětšení prostaty tehdy, když se konflikt související s prostatou stane celkovým „problémem“, například pokud má muž pocit, že už nepřitahuje ženy jako dříve. Také když muž stárne, snižuje se mu hladina testosteronu; tím se snižuje i jeho sexuální apetit. Je to normální součást procesu stárnutí. Tlak na „výkon“ (také tlak způsobený sebou samým) však může snadno způsobit konflikt páření. To vše jsou faktory, které vysvětlují, proč se „benigní hyperplazie prostaty“ připisuje především starším mužům a proč má hladina PSA s věkem tendenci stoupat. Tyto změny jsou však vždy spojeny s biologickým konfliktem. Proto ne všichni muži mají s přibývajícím věkem zvýšenou hladinu PSA.
Při visícím hojení, tj. když je hojení neustále přerušováno recidivami konfliktu, dochází v důsledku dlouhodobého rozkladného procesu ke ztrátě tkáně prostaty. Nedostatek produkce semenné tekutiny je základní příčinou suchého orgasmu, orgasmu bez ejakulace semene (srovnejte se suchým orgasmem souvisejícím s ejakulačními kanálky). Totéž se děje po chirurgickém odstranění prostaty.
Pokud je otok v místě, které tlačí na prostatickou močovou trubici, způsobuje to opožděné a pomalé močení (viz také konfliktně aktivní fáze). Velký otok může močovou trubici zcela utlačit a moč se vrací zpět do ledvin. Pokud dojde k ucpání močové trubice, doporučuje Dr. Hamer používat katétr, dokud nebude dokončen proces hojení a obnoven normální průtok moči (viz také obstrukce močových cest související s močovou trubicí).
Toto CT mozku patří muži, který je ve fázi hojení rakoviny prostaty. Hromadění tekutiny (PCL-A) v relé prostaty (prohlédněte si schéma GNM) probíhá souběžně s otokem (edémem) na hojícím se orgánu.
Po ukončení fáze hojení získá prostata opět svou normální velikost a hladina PSA se vrátí k normálu. Při opakovaných recidivách konfliktu však hladina PSA kolísá nahoru a dolů synchronně s intenzitou reaktivovaného konfliktu.
Pokud při vyřešení konfliktu nejsou k dispozici potřebné mikroby, protože byly zničeny nadměrným užíváním antibiotik, dodatečné buňky zůstávají. Nádor, který nelze rozložit, se nakonec zapouzdří. V důsledku toho se opožděné močení stává trvalým. Hladina PSA je nadále zvýšená! Pokud nádor blokuje močovou trubici, je operace nevyhnutelná.
VÝVOJ A FUNKCE PROSTATICKÝCH A EJAKULAČNÍCH KANÁLKŮ: Prostatické kanálky se nacházejí uvnitř prostaty. Odvádějí tekutinu vylučovanou prostatou do prostatické části močové trubice, kde se sekret mísí se semennou tekutinou ze semenných váčků. Do močové trubice ústí také dva ejakulační kanálky, které přivádějí spermie z varlat a tekutiny ze semenných váčků. Při ejakulaci je sperma vypuzeno otvorem močové trubice na špičce penisu. Stěny prostatických a ejakulačních kanálků jsou opatřeny hladkou svalovinou. Stejně jako střevní svaly, které peristaltickým pohybem posouvají „sousto potravy“ po střevním kanálu, usnadňují hladké svaly prostatických a ejakulačních kanálků tok a vylučování „sousta spermatu“. Výstelka prostatických a ejakulačních kanálků je tvořena dlaždicovým epitelem, pochází z ektodermu a je tedy řízena z mozkové kůry.
ÚROVEŇ MOZKU: Epitelová výstelka prostatických a ejakulačních kanálků je řízena ze spánkových laloků (součást postsmyslové kůry). Prostatické kanálky v pravé polovině prostaty a pravý ejakulační kanálek jsou řízeny z levé části mozkové kůry; prostatické kanálky v levé polovině prostaty a levý ejakulační kanálek jsou řízeny z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s prostatickými a ejakulačními kanálky je stejný jako v případě močové trubice a to konflikt teritoriálního značkování. V tomto případě má konflikt značkování sexuální odstín a charakteristickou „prostatickou kvalitu“. Muž může tímto konfliktem trpět, když mu například bývalá manželka nedovolí vídat se s dětmi nebo když do jeho prostoru vnikne sexuální rival či dominantní žena. Ejakulační kanálky se také vztahují ke konfliktu ejakulace (viz také močová trubice) jako k „neschopnosti, nedovolení nebo nechuti ejakulovat“ (například předčasná ejakulace).
V souladu s evoluční úvahou jsou teritoriální konflikty, sexuální konflikty a separační konflikty hlavními konfliktními tématy spojenými s orgány ektodermálního původu, které jsou řízeny ze senzorické, premotorické senzorické a postsenzorické kůry.
Biologický speciální programprostatických kanálků se řídí VZORCEM SENSITIVITY VNĚJŠÍ KŮŽE s hyposenzitivitou během konfliktně aktivní fáze a epileptoidní krizí a hypersenzitivitou ve fázi hojení.
Pokud byla předchozí konfliktně aktivní fáze intenzivní a trvala dlouhou dobu, je hojná buněčná proliferace, ke které dochází během PCL-A, diagnostikována jako intraduktální karcinom prostaty (srovnej s rakovinou prostaty související s prostatou). Na základě pěti biologických zákonů nelze nové buňky považovat za „rakovinné buňky“, protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování.
Kapavka (viz kapavka močové trubice) může rovněž vznikat v prostatických kanálcích. Pokud jsou příznaky (zánět, výtok) méně závažné, je stav obvykle diagnostikován jako prostatitida.
VÝVOJ A FUNKCE MUŽSKÝCH ZÁRODEČNÝCH BUNĚK: V lidských pohlavních orgánech jsou zárodečné buňky buněčnými jednotkami, které dávají vzniknout gametám (spermiím a vajíčkům). Prvotní zárodečné buňky se objevují nejprve ve žloutkovém váčku embrya, odkud migrují vyvíjejícím se střevem do nových pohlavních žláz (varlat nebo vaječníků). Ve varlatech se ze zárodečných buněk vytvoří tzv. spermatogonie (sekreční kvalita), což jsou prekurzory spermií. Od puberty se spermatogonie začínají vyvíjet ve zralé spermatické buňky. Tento proces, nazývaný spermatogeneze, probíhá v semenotvorných (spermie produkujících) kanálcích každého varlete a pokračuje až do vysokého věku (oogeneze, tvorba vaječných buněk ve vaječnících ženy, trvá pouze do menopauzy). Zárodečné buňky pocházejí z endodermu a jsou řízeny ze středního mozku.
ÚROVEŇ MOZKU: Mužské (a ženské) pohlavní buňky jsou řízeny ze středního mozku, který se nachází v nejzazší části mozkového kmene. Zárodečné buňky v pravém varleti jsou řízeny z pravé strany středního mozku; zárodečné buňky v levém varleti jsou řízeny z levé strany (srovnej s intersticiálními buňkami varlat).
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: Během konfliktně aktivní fáze vzniká ve varlatech testikulární teratom (sekreční typ) neboli nádor zárodečných buněk (viz také teratom vaječníků u žen). Význam teratomu souvisí s prapůvodní schopností partenogeneze, rozmnožování bez oplodnění. Biologickým účelem dalších zárodečných buněk je usnadnit rychlejší reprodukci v případě nouze o potomka. V konvenční medicíně je „maligní teratom“ klasifikován jako rakovina varlat (srovnej s „rakovinou varlat“ týkající se varlat); „maligní nádor ze zárodečných buněk“ je také označován jako seminom.
POZNÁMKA: Buněčná proliferace, která probíhá při růstu teratomu, je stejná jako při vývoji plodu. Během prvních tří měsíců těhotenství se nárůst buněk řídí principem orgánů řízených starým mozkem s proliferací buněk v sympatikotonii (konfliktně aktivní fáze). Od čtvrtého měsíce těhotenství se množení buněk řídí principem orgánů řízených velkým mozkem s množením buněk ve vagotonii (fáze hojení).
FÁZE HOJENÍ: S vyřešením konfliktu (CL) přestává teratom růst jen pomalu, protože embryonální tkáň se vyvíjí ve skocích („fetální růstový spurt“). Během fáze hojení mohou houby nebo mykobakterie, například bakterie TBC, rozkládat teratom, pokud jsou k dispozici. Zduření vyplněné hnisem se prezentuje jako testikulární absces. Proces hojení je doprovázen nočním pocením. Pokud teratom zůstane zachován, výrůstek se zapouzdří. Pozoruhodné je, že zapouzdřený teratom, označovaný jako dermoidní cysta, může obsahovat struktury, jako jsou vlasy, zuby nebo kosti. Teratomy nebo dermoidy se vyskytují také v oblasti páteře, tedy v těsné blízkosti místa, kde během vývoje plodu vznikají varlata.
„Objev Nové medicíny začal smrtí mého syna Dirka. Dne 18. srpna 1978 byl Dirk postřelen poblíž jadranského ostrova Cavallo italským korunním princem Emanuelem Savojským. O tři a půl měsíce později, 7. prosince 1978, Dirk svým zraněním podlehl a zemřel mi v náručí na univerzitní klinice v Heidelbergu…
… nyní si uvědomuji, že jsem toho dne utrpěl konflikt hluboké ztráty s rozvojem rakoviny varlat. Biopsie odhalila teratom varlete. Tehdy jsem se podrobil operaci. Dnes, s pochopením železného pravidla rakoviny, bych to rozhodně nikdy neudělal…“ (Ryke Geerd Hamer)
(Více info k okolnostem úmrtí Dirka Hamera najdete ZDE a ZDE, pozn. překl.)
VÝVOJ A FUNKCE VARLAT: Vývoj varlat začíná u mužského plodu v břišní dutině ve výšce horní bederní oblasti, přibližně ve stejné oblasti jako u ženských vaječníků. Kolem sedmého měsíce těhotenství sestoupí varlata do šourku. Stejně jako pobřišnice, která pokrývá břišní orgány, obaluje varlata kvůli ochraně peritoneální vrstva (tunica vaginalis testis). Varlata obsahují zárodečné buňky a intersticiální buňky (Leydigovy buňky), které jsou zodpovědné za produkci testosteronu a také malého množství estrogenu. Testosteron je nutný k přeměně zárodečných buněk na zralé spermie s hlavičkou a krátkým ocáskem. Ocas umožňuje spermiím vystřelit do nadvarlete na povrchu varlete, kde jsou uloženy až jeden měsíc. Když je muž sexuálně vzrušený, spermie se dostanou do chámovodu. Smíšené se semennou tekutinou z prostaty a semenných váčků se sperma vyprazdňuje do močové trubice a je vyloučeno při ejakulaci. Varlata pocházejí z nového mezodermu a jsou proto řízena z bílé hmoty velkého mozku.
ÚROVEŇ MOZKU: Varlata jsou řízena z bílé hmoty velkého mozku v oblasti, kde přiléhá ke střednímu mozku. Pravé varle je řízeno z levé části mozku, levé varle je řízeno z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace mezi mozkem a orgánem.
POZNÁMKA: Varlata a vaječníky mají stejné mozkové relé.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s varlaty je konflikt ztráty týkající se ztráty milované osoby (viz také konflikt ztráty spojený s vaječníky). Oproti tomu konflikt ztráty související s mužskými zárodečnými buňkami je spíše primární povahy. Konflikt může vyvolat již strach ze ztráty milované osoby. Totéž platí pro ztrátu domácího mazlíčka. Neustálé sebeobviňování po rozchodu nebo smrti někoho blízkého může konflikt udržovat aktivní. Konflikt ztráty může být vyvolán také hádkou, zradou nebo nevěrou partnera či přítele. POZNÁMKA: Konflikt ztráty související s varlaty se týká pouze osoby nebo domácího zvířete, NE ztráty domova nebo podniku (viz konflikt teritoriální ztráty).
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: nekróza (ztráta buněk) varlete, patrná jako lehké tahání v šourku. V důsledku úbytku buněk produkujících testosteron klesá hladina testosteronu, což má za následek sníženou produkci spermií (viz také nízká hladina testosteronu v důsledku hormonální nerovnováhy související s konfliktem). Trvající konfliktní aktivita proto může způsobit neplodnost, přinejmenším do doby, než se konflikt vyřeší.
POZNÁMKA: To, zda je postiženo pravé nebo levé varle, závisí na tom, jestli je muž levoruký či pravoruký a na tom, zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo s partnerkou.
FÁZE HOJENÍ: Počínaje vyřešením konfliktu (CL) se ztráta tkáně doplňuje novými buňkami. Příznaky hojení jsou bolest a otok varlete. Zánět nebo „infekce“ varlete (známka toho, že bakterie napomáhají hojení) se nazývá orchitida. Konvenční medicína tvrdí, že dospělí muži, kteří se v dospívání „nakazili příušnicemi„, jsou ohroženi vznikem zánětu varlat a v jeho důsledku se stanou neplodnými. Tato teorie však nevysvětluje, proč by údajný „virus příušnic“ měl „napadat“ právě varlata; proč pravé varle, nebo levé, nebo obě? Nicméně trápení z nemožnosti stát se otcem dítěte, založené na mýtu „příušnice způsobují neplodnost“, může jistě vyvolat konflikt ztráty.
Zvláštností týkající se hojení varlat je vývoj TESTIKULÁRNÍ CYSTY. Za předpokladu, že nedojde k recidivám konfliktu, které by přerušily hojení, trvá tento proces devět měsíců (viz také cysta vaječníku, cysta ledviny a cysta nadledviny). Tvorba cysty probíhá v několika krocích.
Během PCL-A se v místě nekrózy vytvoří tekutinou naplněné pouzdro nebo cysta. Aby se obnovila ztráta buněk, ke které došlo během konfliktně aktivní fáze, dochází uvnitř cysty k proliferaci testikulárních buněk. V této rané fázi se cysta připojuje k sousední tkáni kvůli zásobování krví. Nalezený „výrůstek“ v tomto období je obvykle diagnostikován jako rakovina varlete nebo nádor z Leydigových buněk (srovnejte s rakovinou varlete týkající se zárodečných buněk). Na základě pěti biologických zákonů nelze nové buňky považovat za „rakovinné buňky“, protože nárůst buněk je ve skutečnosti procesem doplňování.
Toto CT mozku ukazuje nevýrazné, částečně edematózní Hamerovo ohnisko v oblasti mozku, která ovládá pravé varle (prohlédněte si schéma GNM), které na úrovni orgánu odpovídá testikulární cystě. U praváka se konflikt ztráty vztahuje k partnerovi, u leváka k matce nebo dítěti.
Po epileptoidní krizi cysta ztratí většinu své tekutiny. Během PCL-Bcysta ztvrdne, uvolní se ze sousední tkáně a obdařena cévami se zcela začlení do hormonální funkce varlat. A to je právě biologický účel. Zvýšená produkce testosteronu, kterou cysta zajišťuje, činí muže mužnějším a plodnějším, což ho staví do ideální pozice, aby mohl přilákat ženu, nahradit ztrátu partnerky nebo dítěte a zplodit nové potomstvo.
POZNÁMKA: Všechny orgány, které pocházejí z nového mezodermu („luxusní skupiny“), včetně varlat, vykazují biologický účel na konci fáze hojení. Po ukončení procesu hojení je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje být lépe připraven na konflikt stejného druhu.
Pokud je tlak v tekuté nebo polotekuté cystě příliš silný, může cysta prasknout. Prasknutí cysty může způsobit úder do varlat, explorativní punkce nebo předčasný chirurgický zákrok. Při prasknutí cysty se tekutina uvolní do varletního vaku, což vede k tvorbě nových cyst! Proto by se podle Dr. Hamera mělo chirurgické odstranění testikulární cysty provádět až v okamžiku, kdy je cysta plně vyzrálá (indurovaná).
U mužů s rakovinou varlat se často vyskytuje lymfom nebo rakovina kostí v horní části bederní páteře. Mylně se předpokládá, že jsou výsledkem „metastázování“ buněk, které tam doputovaly z varlat. Ve skutečnosti zvětšené lymfatické uzliny souvisejí s konfliktem sebehodnocení vyvolaným pocitem „znehodnocení“ jako muže, který vyvolala diagnóza rakoviny. Lymfom se vyvíjí v oblasti bederní páteře (L 2), kde se původně nacházela varlata. Pokud je konflikt sebehodnocení prožíván jako závažnější, postihuje bederní obratle.
VÝVOJ A FUNKCE TUNICA VAGINALIS TESTIS (serózní obal varlete): Od sedmého měsíce těhotenství se varlata pohybují z dutiny břišní tříselným kanálem do šourku a při sestupu s sebou strhávají část peritoneální tkáně (břišní výstelky). Tříselný kanál se krátce po porodu uzavře. Peritoneální vrstva pokrývající varlata se nazývá tunica vaginalis testis. Její membrána naplněná tekutinou napomáhá podpoře a ochraně orgánu. Jako součást peritonea pochází tunica vaginalis testis ze starého mezodermu a je tedy řízena z mozečku.
ÚROVEŇ MOZKU: V mozečku je tunica vaginalis pravého varlete řízena z levé strany mozečku; tunica vaginalis levého varlete je řízena z pravé mozečkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace mezi mozkem a orgánem. POZNÁMKA: Vzhledem k tomu, že tunica vaginalis byla původně součástí peritoneální dutiny, jsou řídící centra zakotvena v relé peritonea.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s tunica vaginalis testis je útok proti varlatům. K takovému konfliktu útoku může dojít při úrazu, například při sportu (hokej, fotbal) nebo při nečekaném kopnutí do varlat. Stejný účinek mohou mít i slovní výhrůžky („Dám ti pěstí do koulí!“). Konflikt může vyvolat také diagnóza rakoviny varlat nebo operace varlat, vnímaná jako „útok“ týkající se integrity orgánu.
V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty útoku hlavním konfliktním tématem spojeným s orgány řízenými mozečkem odvozenými ze starého mezodermu.
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: Počínaje DHS dochází během konfliktně aktivní fáze k proliferaci buněk v tunica vaginalis. Biologickým účelem buněčné proliferace je zesílení peritoneální vrstvy za účelem ochrany varlete před dalšími útoky. Při dlouhodobé konfliktní aktivitě vytvářejí další buňky bulku, kterou konvenční medicína považuje za zhoubnýmezoteliom varlete (viz také mezoteliom peritonea, mezoteliom omenta, mezoteliom pleury a mezoteliom perikardu).
POZNÁMKA: O tom, zda je postiženo pravé nebo levé varle, rozhoduje to, jestli je muž levoruký či pravoruký a zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo jde o partnerský konflikt. Lokalizovaný konflikt postihuje „napadené“ varle.
Při zadržování vody v důsledku SYNDROMU se v membráně tuniky ukládá další tekutina, což způsobuje tzv. hydrokélu („voda ve varlatech“). Hydrokélu však může způsobit i poranění varlat.
Pokud se tříselný kanál po porodu zcela neuzavře, tekutina nahromaděná v pobřišnici dutiny břišní (viz ascites) prosakuje do šourku, což vede ke vzniku hydrokély. Také tříselný kanál, který se řádně neuzavře, zanechává v třísle oslabenou oblast, což vytváří náchylnost ke vzniku tříselné kýly (srovnej s hiátovou kýlou související s bránicí).
POZNÁMKA: Podle Dr. Hameranesouvisí tříselné kýly s biologickým konfliktem. Tříselná kýla projevující se jako vyklenutí v oblasti třísel (na obou stranách podbřišku je jeden tříselný kanál) vzniká v důsledku oslabení břišních svalů způsobeného tlakem v břiše z námahy nebo zvedání těžkých břemen. U žen vzniká kýla po těhotenství nebo v důsledku zvedání či nošení těžkého dítěte. U kojenců je zvýšený tlak v břiše způsoben především napínáním při vyprazdňování. Kýly u novorozenců jsou obvykle pupeční kýly.
VÝVOJ A FUNKCE ŽLÁZ VYRÁBĚJÍCÍCH SMEGMA: Žlázy vylučující smegma jsou uloženy ve sliznici vnitřní předkožky, která pokrývá žalud penisu. Žlázy vylučují bělavou látku (sekreční kvalita), která udržuje hlavičku penisu lubrikovanou během sexuální aktivity (srovnejte s Bartholinovými žlázami, které lubrikují poševní vchod). Žlázy vylučující smegma pocházejí z endodermu a jsou řízeny z mozkového kmene.
ÚROVEŇ MOZKU: Žlázy produkující smegma jsou řízeny z levé strany mozkového kmene, vedle řídícího centra podsliznice konečníku.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologickým konfliktem spojeným se žlázami produkujícími smegma je „neschopnost proniknout do těsné nebo suché vagíny“.
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: Počínaje DHS se během konfliktně aktivní fáze rozmnožují buňky produkující smegma úměrně intenzitě konfliktu. Biologickým účelem nárůstu počtu buněk je zlepšit produkci smegmatu, aby bylo možné snadněji proniknout.
FÁZE HOJENÍ: Po vyřešení konfliktu (CL) odstraňují houby nebo mykobakterie, jako jsou bakterie TBC, buňky, které již nejsou potřebné. Příznaky hojení jsou bolest způsobená otokem a výtokem z předkožky. Pokud hojení napomáhají houby, způsobuje to „penilní kandidózu“. Příznaky kandidózy jsou již příznaky hojení, proto tento stav nemůže být nakažlivý (viz pohlavní choroby)!
VÝVOJ A FUNKCE CORPORA CAVERNOSA (kavernózní topořivá tělesa): Penis se skládá z kořene, dříku a žaludu. Corpora cavernosa jsou dvě komory ve tvaru válce, které se táhnou od stydké kosti podél dříku penisu až k hlavičce penisu, kde se spojují. Jsou tvořeny rozpínavou erektilní tkání složenou převážně z pojivové tkáně. Jejich jádro obsahuje specializované uspořádání krevních cév, které se naplní krví pro dosažení erekce. Spongiózní tělísko obklopující penilní močovou trubici je z větší části tvořeno hladkou svalovinou (obdoba předsíňových bulbů klitorisu). Během ejakulace se svaly rytmicky stahují, aby umožnily vypuzení ejakulátu. Kavernózní tělesa jsou obalena hustým vláknitým obalem, známým jako tunica albuginea. Kavernózní tělesa pocházejí z nového mezodermu a jsou proto řízena z bílé hmoty velkého mozku.
ÚROVEŇ MOZKU: V bílé hmotě velkého mozku je pravé corpus cavernosum řízeno z levé mozkové hemisféry; levé corpus cavernosum je řízeno z pravé mozkové hemisféry (v relé pánve – viz kosti). Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s corpora cavernosa je konflikt sebehodnocení týkající se penisu, který je vyvolán například problémy s erekcí po operaci prostaty nebo nežádoucími účinky léků potlačujících hladinu testosteronu či antidepresiv. Dalšími příklady toho, co může u muže vyvolat pocit „bezcennosti tam“, jsou povýšené poznámky týkající se sexuální výkonnosti muže nebo velikosti jeho penisu, nesplnění sexuálních očekávání partnerky, předčasná ejakulace a urážlivé odmítání pohlavního styku nebo orálního sexu.
V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty sebehodnocení hlavním konfliktním tématem spojeným s orgány odvozenými z nového mezodermu řízenými bílou hmotou velkého mozku.
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE:nekróza (úbytek buněk) v erektilní tkáni penisového dříku vedoucí dočasně k neschopnosti dosáhnout nebo udržet erekci. U muže, který není obeznámen s GNM, to obvykle vyvolá další konflikt sebehodnocení související s penisem vedoucí k chronické erektilní dysfunkci (viz také erektilní dysfunkce související s penilními tepnami). Fyzická impotence nemá vliv na mužovu sexuální touhu, protože hladina testosteronu je v normálním rozmezí.
POZNÁMKA: Erekce penisu je řízena z parasympatického nervového systému, ejakulace ze sympatického nervového systému (viz mužský a ženský orgasmus). Proto je u vagotonie aktivován mužský sexuální pud. To je důvod, proč muž nemůže mít erekci ve stresu nebo při intenzivní konfliktní aktivitě jakéhokoli biologického konfliktu. Totéž platí i pro ženy (viz také vaginální lubrikace).
FÁZE HOJENÍ: Během první části fáze hojení (PCL-A) se ztráta tkáně obnovuje novými buňkami a erektilní funkce se vrací k normálu. Pokud se však proces hojení prodlužuje v důsledku neustálých recidiv konfliktů, nadbytečná zjizvená tkáň nakonec ovlivňuje ohebnost penisu.
Nahromadění fibrózního povlaku a tvrdých hrudek v tunica albuginea, obalu obklopujícím corpora cavernosa, způsobuje trvalé ohnutí penisu. Tento stav se označuje jako Peyronieho choroba. Pokud se narodí chlapec se zakřivením penisu, prozrazuje to, že on (který byl možná matkou nebo rodiči preferovaný jako „ona“) utrpěl v děloze konflikt sebehodnocení související s penisem.
Fimóza, neschopnost zcela přetáhnout předkožku přes žalud a frenulum breve, zkrácení uzdičky omezující pohyb předkožky, souvisejí z hlediska GNM s konflikty sebehodnocení prožívanými jako „Tam jsem k ničemu!“.
VÝVOJ A FUNKCE ŽALUDU PENISU: Žalud penisu tvoří baňatou hlavičku penisu. Předkožka pokrývající žalud je přetažitelná dvojitá vrstva epidermální tkáně, která žalud obaluje. Předkožka je souvislá s kůží penisu. Vnitřní předkožka obsahuje žlázy vylučující smegma. Frenulum (uzdička) na spodní straně penisu je malý elastický proužek, který umožňuje přetažení předkožky přes žalud a chrání tak otvor močové trubice na špičce penisu. Žalud penisu je tvořen dlaždicovým epitelem, pochází z ektodermu a je tedy řízen z mozkové kůry. POZNÁMKA: Žalud penisu je pokryt epidermální vrstvou kůže, ale není obdařen kůží koria („podkožím“).
BIOLOGICKÝ KONFLIKT:Biologický konflikt spojený s žaludem penisu je závažný separační konflikt spojený s penisem, který je prožíván například při ztrátě sexuálního partnera nebo při tvrdém sexuálním odmítnutí (viz také sexuální separační konflikt spojený s pokožkou penisu a šourku). Konflikt se týká také toho, že nechce být dotýkán na penisu (sexuální zneužívání, sexuální obtěžování, hrubé zacházení, nepříjemný orální sex, strach z nákazy pohlavní chorobou) nebo že nesmí být dotýkán, včetně dotýkání se sebe sama (DHS vyvolaný při přistižení při masturbaci). Chirurgický zákrok mužské obřízky může rovněž vyvolat konflikt týkající se penisu.
V souladu s evoluční úvahou jsou teritoriální konflikty, sexuální konflikty a separační konflikty hlavními konfliktními tématy spojenými s orgány ektodermálního původu, které jsou řízeny ze senzorické, premotorické senzorické a postsenzorické kůry.
Biologický speciální programžaludu penisu sleduje VZOREC SENZITIVITY SLIZNICE HLTANU s hypersenzitivitou během konfliktně aktivní fáze a epileptoidní krizí a hyposenzitivitou ve fázi hojení.
FÁZE HOJENÍ: Během fáze hojení se ulcerace doplňuje novými buňkami. Proces hojení se projevuje hyposenzitivitou (znecitlivěním) žaludu se sníženou nebo, pokud byl konflikt intenzivní, úplnou ztrátou citlivosti. Hypersenzitivita se krátkodobě reaktivuje během epileptoidní krize. Po ukončení Biologického speciálního programu se citlivost penisu vrátí k normálu.
POZNÁMKA: Všechny epileptoidní krize, které jsou řízeny ze senzorické, postsenzorické nebo předmotorické senzorické kůry, jsou doprovázeny poruchami krevního oběhu, závratěmi, krátkými poruchami vědomí nebo úplnou ztrátou vědomí (mdloby nebo „absence“), v závislosti na intenzitě konfliktu. Dalším výrazným příznakem je pokles hladiny cukru v krvi způsobený nadměrným využíváním glukózy mozkovými buňkami (srovnejte s hypoglykémií související s ostrůvkovými buňkami slinivky břišní).
Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš VÝVOJ A FUNKCE PROSTATY: Prostata se nachází v mužské pánvi těsně pod močovým měchýřem. Močová trubice, která přivádí moč i sperma, prochází středem prostaty, odkud ústí do hlavičky penisu. Hlavní funkcí prostaty je vylučování semenné tekutiny (sekreční kvalita). Během sexuálního vzrušení se značná část spermatu produkuje…
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
