SBS: TUKOVÁ TKÁŇ
Přeložil: Vladimír Bartoš
VÝVOJ A FUNKCE TUKOVÉ TKÁNĚ: Tuková tkáň tvoří silnou vrstvu pod kůží (podkožní tuk) a kolem vnitřních orgánů (viscerální tuk). Má izolační i podpůrnou funkci. Kromě tukových buněk obsahuje tuk i složky volné pojivové tkáně, jako jsou elastická vlákna. Tuková tkáň pochází z nového mezodermu a je tedy řízena z bílé hmoty velkého mozku.
ÚROVEŇ MOZKU: V bílé hmotě velkého mozku je tuková tkáň pravé strany těla řízena z levé strany mozku; tuková tkáň levé strany je řízena z pravé mozkové hemisféry. Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
POZNÁMKA: Kosti, kosterní svaly, lymfatické cévy s lymfatickými uzlinami, krevní cévy, pojivová tkáň a tuková tkáň sdílejí stejné mozkové relé a tedy i stejný biologický konflikt, a to konflikt sebehodnocení. Řídicí centra jsou uspořádána od hlavy až k patě.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt spojený s tukovou tkání je lehkým konfliktem sebehodnocení nebo ztráty vlastní hodnoty. Specifické konflikty sebehodnocení jsou stejné jako u kostí a kloubů.
V souladu s evoluční úvahou jsou konflikty sebehodnocení primárním konfliktním tématem spojeným s orgány odvozenými z nového mezodermu řízenými bílou hmotou velkého mozku.
POZNÁMKA: To, zda konflikt ovlivňuje tukovou tkáň pravé nebo levé strany těla (nebo obou stran), je dáno levo/pravorukostí člověka a tím, zda konflikt souvisí s matkou/dítětem nebo s partnerem. Lokalizovaný konflikt ovlivňuje tukovou tkáň, která je nejblíže místu spojenému s konfliktem sebehodnocení.
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: nekróza tukové tkáně (úbytek buněk).
FÁZE HOJENÍ: V první části fáze hojení (PCL-A) se ztráta tkáně doplňuje prostřednictvím buněčné proliferace s otokem v důsledku edému (nahromadění tekutiny) v oblasti hojení. V závislosti na intenzitě a délce trvání konfliktně aktivní fáze se výrůstek(ky) liší velikostí.
Lokalizovaný otok se projevuje jako lipom (lipom svým vzhledem připomíná neurofibrom). Lipom na levé straně krku odpovídá konfliktu intelektuálního sebehodnocení v souvislosti s partnerem, pokud je osoba levák (srovnej s Hodgkinovým lymfomem a non-hodgkinovým lymfomem).
Malé tukové uzlíky se nazývají xantomy. Postižená oblast prozrazuje, s jakou částí těla konflikt sebehodnocení souvisel.
Celulitida (cellulite), známá také jako adiposis edematosa, se projevuje jako tukové kapsy těsně pod kůží, které jí dodávají hrudkovitý vzhled (tím se liší od ochablé a vrásčité kůže, která je výsledkem přirozeného procesu stárnutí). Celulitida postihuje především ženy, často v mladém věku, a převážně „problémové partie“, jako jsou stehna a hýždě, považované za „příliš tlusté“ (jde o kulturně podmíněné vnímání; v přírodě neexistuje „příliš tlustý“ nebo „příliš hubený“). „Neatraktivní“ vzhled obvykle vyvolává další konflikty v oblasti sebehodnocení, což stav ještě zhoršuje.
Při celulitidě (cellulitis, flegmóna) (nezaměňovat s celulitidou (cellulite)) je postižená oblast oteklá a zanícená, zejména když hojení napomáhají bakterie.
Konflikt sebehodnocení spojený s nohou může být vyvolán tím, že se nedokážete udržet na nohou (doslova nebo obrazně). Pokud se stav vyskytuje na pravé noze (viz obrázek), ukazuje to na konflikt související s matkou nebo dítětem, pokud je dotyčná osoba levák.
POZNÁMKA: Všechny orgány, které pocházejí z nového mezodermu („luxusní skupiny“), včetně tukové tkáně, vykazují biologický účel na konci fáze hojení. Po ukončení procesu hojení je orgán nebo tkáň silnější než předtím, což umožňuje být lépe připraven na konflikt stejného druhu.
Další texty ke studiu:
Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš VÝVOJ A FUNKCE TUKOVÉ TKÁNĚ: Tuková tkáň tvoří silnou vrstvu pod kůží (podkožní tuk) a kolem vnitřních orgánů (viscerální tuk). Má izolační i podpůrnou funkci. Kromě tukových buněk obsahuje tuk i složky volné pojivové tkáně, jako jsou elastická vlákna. Tuková tkáň pochází z nového mezodermu a…