SBS: HLTANOVÉ KANÁLKY
Přeložil: Vladimír Bartoš
VÝVOJ A FUNKCE HLTANOVÝCH KANÁLKŮ: Hltanové kanálky sahají od přední a zadní části uší do obou stran krku a dále do mediastina, což je střední část hrudní dutiny obsahující plíce, srdce, jícen a průdušnici. Výstelka hltanových kanálků je tvořena dlaždicovým epitelem, pochází z ektodermu a je tedy řízena z mozkové kůry.
POZNÁMKA: Hltanové kanálky se vyvinuly v době, kdy život existoval pouze v oceánu. U ryb a obojživelníků jsou ekvivalentem žaber, dýchacích orgánů, které získávají kyslík z vody. Hltanové kanálky jsou odvozeny od hltanových oblouků (viz také koronární tepny, koronární žíly, aorta, krkavice a podklíčkové tepny, které pocházejí z tepen hltanových oblouků). V embryu dávají hltanové oblouky neboli branchiální oblouky (řecky branchial = žábry) vzniknout strukturám hlavy a krku (viz také štítné žlázy). U člověka se hltanové kanálky vyvíjejí během čtvrtého týdne těhotenství.
ÚROVEŇ MOZKU: Epitelová výstelka hltanových kanálků je řízena z předmotorické senzorické kůry (součást mozkové kůry). Levé hltanové kanálky jsou řízeny z pravé části mozkové kůry; pravé hltanové kanálky jsou řízeny z levé korové hemisféry (frontální). Existuje tedy zkřížená korelace z mozku na orgán.
POZNÁMKA: Hltanové kanálky a kanálky štítné žlázy mají stejné mozkové relé. DHS ovlivňuje buď jednu z tkání, nebo obě, v závislosti na intenzitě konfliktu.
BIOLOGICKÝ KONFLIKT: Biologický konflikt spojený s hltanovými kanálky je mužský konflikt frontálního strachu nebo ženský konflikt bezmoci, v závislosti na pohlaví, lateralitě a hormonálním stavu člověka (viz také Frontální konstelace).
Pohlaví, lateralita, hormonální stav
Biologický konflikt
Postižený orgán
Pravoruký muž (NHS)
Konflikt frontálního strachu
Levé hltanové kanálky
Levoruký muž (NHS)
Konflikt frontálního strachu
Pravé hltanové kanálky*
Pravoruký muž (LTS)
Konflikt s bezmoci
Pravé hltanové kanálky
Levoruký muž (LTS)
Konflikt s bezmoci
Levé hltanové kanálky*
Pravoruká žena (NHS)
Konflikt s bezmoci
Pravé hltanové kanálky
Levoruká žena (NHS)
Konflikt s bezmoci
Levé hltanové kanálky*
Pravoruká žena (LES)
Konflikt frontálního strachu
Levé hltanové kanálky
Levoruká žena (LES)
Konflikt frontálního strachu
Pravé hltanové kanálky*
NHS = normální hormonální stav LTS = nízký stav testosteronu LES = nízký stav estrogenu
*U leváků se konflikt přenáší na druhou mozkovou hemisféru.
Konflikt frontálního strachu je velký strach z nebezpečné situace nebo z nebezpečí, které se k člověku přímo blíží. Tento konflikt lze reálně prožít například při čelní nehodě nebo frontálním útoku člověka či zvířete. V přeneseném smyslu může být blížícím se nebezpečím hrozící konfrontace, například s vládním úřadem nebo bankami. Frontální strach může být vyvolán nečekanými šokujícími zprávami, které jsou vnímány jako „rána do obličeje“. Často je konflikt vyvolán následnými vyšetřeními nebo oznámením lékařského zákroku, například operace. Jedním z nejčastějších konfliktů vyvolaných frontálním strachem je konfrontace s diagnózou rakoviny. V GNM proto nazýváme konflikt související s hltanovými kanálky také „konfliktem strachu z rakoviny„.
Biologický speciální program hltanových kanálků se řídí VZORCEM SENZITIVITY SLIZNICE HLTANU s přecitlivělostí během konfliktně aktivní fáze a Epileptoidní krizí a hyposenzitivitou ve fázi hojení.
KONFLIKTNĚ AKTIVNÍ FÁZE: ulcerace ve sliznici hltanového kanálku úměrná intenzitě a délce trvání konfliktní aktivity. Biologickým účelem úbytku buněk je rozšíření kanálků, které umožní větší příjem kyslíku, i když u člověka již hltanové kanálky nemají dýchací funkci. Příznaky: mírná až silná bolest v oblasti krku.
FÁZE HOJENÍ: V první části fáze hojení (PCL-A) se ztráta tkáně doplňuje prostřednictvím buněčné proliferace s otokem v důsledku edému (nahromadění tekutiny) v oblasti hojení. Otok může být diagnostikován jako mononukleóza nebo Pfeifferova nemoc (srovnejte s mononukleózou týkající se lymfatických uzlin). To, zda se otok vyskytuje v hltanových kanálech nebo v lymfatických uzlinách, lze snadno zjistit pomocí CT mozku, které zobrazí dopad souvisejícího konfliktu na příslušné mozkové relé. Kromě toho, pokud jsou postiženy lymfatické uzliny, je počet lymfocytů zvýšený, což není případ hojivého procesu v hltanových kanálcích.
Visící hojení v důsledku neustálých konfliktních recidiv vede k hromadění tekutiny v postiženém kanálku, což má za následek vznik cysty umístěné laterálně na pravé nebo levé straně krku nebo v oblasti klíční kosti (srovnejte s cystami štítné žlázy umístěnými směrem do středu) nebo v mediastinu, kde se nazývá retrosternální struma. Po epileptoidní krizi cysta ustupuje souběžně s dokončením procesu hojení. Pokud však fáze hojení nemůže být dokončena, cysta ztvrdne a zůstane.
Cysta v hltanových kanálech (na tomto obrázku na levé straně krku) je často diagnostikována jako non-hodgkinský lymfom na základě mylného předpokladu, že „nádor“ se vyvíjí v krční lymfatické uzlině (srovnej s Hodgkinovým lymfomem a non-hodgkinským lymfomem spojeným s lymfocytární leukémií).
V konvenční medicíně nemá embryologie žádný klinický význam. Proto byly v lékařské praxi hltanové kanálky zcela ignorovány.
Toto CT mozku ukazuje nahromadění neuroglie v řídicím centru levého hltanového kanálku (prohlédněte si schéma GNM), což naznačuje, že osoba již prošla epileptoidní krizí a nyní se nachází ve fázi hojení PCL-B (jak na úrovni mozku, tak na úrovni orgánů). V konvenční medicíně je nahromadění glie mylně považováno za „mozkový nádor“.
Cysta v hltanových kanálcích, která se nachází v mediastinu, je diagnostikována jako „malobuněčný bronchiální karcinom“ nebo „malobuněčný karcinom plic“ (viz také mediastinální osteosarkom). V mediastinu může velká cysta stlačovat životně důležité cévy nebo způsobovat dýchací obtíže v důsledku tlaku na průdušnici s akutní dušností a záchvaty dušení během epileptoidní krize, kdy je tekutina v cystě vypuzena. Při SYNDROMU, tedy při zadržování vody v důsledku aktivního konfliktu opuštění nebo existenčního konfliktu (šoková diagnóza, hospitalizace) by se situace mohla stát kritickou.
POZNÁMKA: Všechny epileptoidní krize, které jsou řízeny ze senzorické, postsenzorické nebo předmotorické senzorické kůry, jsou doprovázeny poruchami krevního oběhu, závratěmi, krátkými poruchami vědomí nebo úplnou ztrátou vědomí (mdloby nebo „absence“), v závislosti na intenzitě konfliktu. Dalším výrazným příznakem je pokles hladiny cukru v krvi způsobený nadměrným využíváním glukózy mozkovými buňkami (srovnejte s hypoglykémií související s ostrůvkovými buňkami slinivky břišní).
Další texty ke studiu:
Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš VÝVOJ A FUNKCE HLTANOVÝCH KANÁLKŮ: Hltanové kanálky sahají od přední a zadní části uší do obou stran krku a dále do mediastina, což je střední část hrudní dutiny obsahující plíce, srdce, jícen a průdušnici. Výstelka hltanových kanálků je tvořena dlaždicovým epitelem, pochází z ektodermu a je…