GNM: Zamyšlení se nad “Teorií toxinů”
Napsal: Vladimír Bartoš
Přemýšlím nad tím, proč se tolik lidí zejména v alternativní scéně upíná k teorii toxinů jako k vysvětlení toho, co způsobuje nemoci. Výrazy jako “měl jsi asi v sobě už moc těch “chemických sra..k”, tělo se potřebovalo detoxikovat, nemoci jsou způsobené toxiny, atd… “, jsou běžně používány jako vysvětlení naprosto různorodých tělesných symptomů u různých tělesných tkání či orgánů.
Za dva hlavní nedostatky takového přístupu považuji:
- Teorie toxinů není nikde podložená něčím, co by se dalo snadno ověřit a reprodukovat. Pokud např. tělo údajně při rýmě nebo spalničkách atd. detoxikuje, bylo někdy někým jednoznačně potvrzeno, že v těch tělesných výměšcích, pupíncích atd. jsou nějaké toxiny? A jaké? A jaké množství? NIC takového nikde neexistuje!! Nebo tvrzení, že se nevyplavené toxiny v těle zapouzdří a vytvoří cystu nebo jiný útvar – kde je reálný důkaz takového tvrzení?? Nebo jakým mechanismem by mohly toxiny způsobovat rakovinu (třeba nádor mléčné žlázy)? Jsou v takových nádorech běžně detekované toxiny? Ne. Nebo naopak nekrózu – osteoporózu kostí? Je někde doloženo, že a jak by to snad mohly způsobovat toxiny? A tak by se dalo pokračovat se stovkami různých symptomů a diagnóz na stovkách různých tělesných tkáních. První závažný nedostatek je tedy pro mě nulový důkaz, jak a proč by toxiny měly být příčinou nemocí. Naprosté nadužívání slova “detoxikace” vnímám na úrovni virologických pohádek. Ve spojení s nemocemi je to čistá TEORIE, bez důkazů, kterými bych si to mohl ověřit.
- Druhý zásadní nedostatek navazuje na ten první (nulové důkazy o tom, že a jak toxiny způsobují nemoci) a to je absolutní NEUCHOPITELNOST teorie toxinů. Jak můžete tuto teorii reálně využít? Když neexistují žádné podklady, které by popisovaly, že určité množství určitých toxinů vám způsobí rakovinu, chřipku, diabetes, žloutenku, infarkt, hypertyreózu, vitiligo, lupenku, žaludeční vředy, atd atd.., JAK to prakticky využijete? JAK se vyhnete těm symptomům (“nemocem”), když nevíte, jaké toxiny, v jakém množství a jakým mechanismem je způsobují? Proč je tolik chronických nemocí, když se údajně tělo pravidelně detoxikuje? Jak se z takových chronických stavů uzdravíte pomocí teorie toxinů? Je to někde zdokumentováno, doloženo, můžu si to ověřit?
Když tedy nejsou důkazy pro teorii toxinů a není ani způsob, jak ji prakticky využít pro sebe a své zdraví a zdraví svých blízkých – proč jí tolik lidí věří?
Možná je to i proto, že jsme v tomto světě odmala naučeni věřit tomu, že život je neustálý boj dobra a zla. Ostatně na podkladu této myšlenky vznikla celá GERM THEORY, tedy představa o zlých patogenních mikroorganismech, které nám ubližují a způsobují nemoci. Koneckonců virologie je postavená na představě “viru” (latinsky jed, toxin), který způsobuje rozličné nemoci a ubližuje nám.
Jsme tedy zvyklí uvažovat v kontextu dobra a zla, vnějších nepřátel. Proto je i myšlenka vnějšího všudypřítomného nepřítele – toxinů – tak přitažlivá a pro mnoho lidí snadno akceptovatelná. Jeden druh „strašení“ vnějším nepřítelem se jen zamění za jiný.
Když jsem se před desítkami let začal zajímat o zdraví a příčiny nemocí, teorie toxinů mi rozhodně odpovědi nedala. Neměla ani jak, protože je prostě a jednoduše nemá. Byla to naopak psychosomatika, která mi dávala mnohem větší smysl a na některých zdravotních problémech jsem si to mohl i ověřit.
Psychosomatika ale měla taky své limity: neuměla vysvětlit, proč by se některé psychické události měly projevit/somatizovat právě na tom či onom orgánu, té či oné tkáni, různými symptomy, proč někdy na levé či pravé straně těla, atd a v podstatě člověk čelí stejnému problému, jako u teorie toxinů – jak psychosomatiku reálně uchopit a využít? A opět je to určitý BOJ s vnějším i vnitřním prostředím, který se přes psychiku somatizuje jako nepříjemný symptom a já nechápu proč. Ubližuji tedy přes psychiku svému tělu já? Jsem si vlastním “nepřítelem”?
OBJEV 5 biologických přírodních zákonů Dr. Hamera byl pro mě jako zjevení! Potvrdil mi spojení psychika – orgán, ale současně vysvětlil, že jde o přirozené a vrozené adaptační programy řízené mozkem, které nám pomáhají překonávat biologické konflikty, se kterými se setkáváme. Stejně jako zvířatům. Jsme součást přírody, řešíme stejné věci a máme k tomu stejnou biologickou výbavu. A to vše podle předem daných pravidel, která jsou jednoduše ověřitelná a reprodukovatelná.
Žádní vnější nepřátelé! Žádné toxiny, “viry”, zlé mikroorganismy jako příčiny „nemocí!
Společenství lidí, kteří žili nebo žijí v souladu se svou biologií a svými instinkty objev 5 biologických zákonů prakticky potvrzují, jak jsem popsal v jednom svém příspěvku:
Své krátké zamyšlení bych proto rád zakončil citátem Dr. Hamera:
„Všechny takzvané nemoci mají zvláštní biologický význam. Zatímco dříve jsme považovali Matku Přírodu za omylnou a měli jsme tu drzost věřit, že neustále dělá chyby a způsobuje poruchy (zhoubné, nesmyslné, degenerativní rakovinné bujení atd.), nyní, když nám padají šupiny z očí, vidíme, že to byla naše nevědomost a pýcha, které byly a jsou jedinou hloupostí v našem vesmíru. Zaslepeni jsme na sebe přivolali tuto nesmyslnou, bezduchou a brutální medicínu. Plni úžasu můžeme nyní poprvé pochopit, že příroda je uspořádaná a že každý jev v ní má smysl a to i v rámci celku. Nic v přírodě není nesmyslné, zhoubné nebo nemocné.“
(To, že toxické látky můžou způsobit zdravotní diskomfort, případně i vážnější problém či dokonce smrt, rozhodně nepopírám. Otrava stejně jako fyzické zranění je však podle mě spíše ojedinělá událost. V případě pochybností se to dá lehce rozlišit pomocí CT skenu mozku, případně krevních testů atd.)
Další texty ke studiu:
Napsal: Vladimír Bartoš Přemýšlím nad tím, proč se tolik lidí zejména v alternativní scéně upíná k teorii toxinů jako k vysvětlení toho, co způsobuje nemoci. Výrazy jako “měl jsi asi v sobě už moc těch “chemických sra..k”, tělo se potřebovalo detoxikovat, nemoci jsou způsobené toxiny, atd… “, jsou běžně používány…