GNM: CO JSOU TO „NEMOCI“?
Caroline Markolin, Ph.D.
Přeložil: Vladimír Bartoš
Germánská Nová medicína (GNM) vychází z poznatků lékaře dr. med. Ryke Geerda Hamera. Dr. Hamer získal lékařský titul v roce 1961 na univerzitě v německém Tuebingenu. Specializoval se na vnitřní lékařství a praxi vykonával na různých univerzitních klinikách v Německu. Dr. Hamer sdílel lékařskou praxi také se svou manželkou Sigrid. Společně vychovali čtyři děti.
Osmnáctý srpen 1978 byl podle vlastních slov doktora Hamera nejtemnějším dnem jeho života. Toho dne se Dr. Hamer dozvěděl šokující zprávu, že jeho nejstarší syn Dirk byl nešťastnou náhodou postřelen. Dirk zemřel o čtyři měsíce později v otcově náručí.
Krátce po Dirkově smrti byla doktoru Hamerovi diagnostikována rakovina varlat. Protože nikdy nebyl vážně nemocný, okamžitě předpokládal, že rozvoj rakoviny může přímo souviset s tragickou ztrátou jeho syna.
Dirkova smrt a jeho vlastní zkušenost s rakovinou nastartovaly Dr. Hamera na mimořádnou vědeckou cestu. Dr. Hamer, v té době vedoucí internista německé onkologické kliniky, začal zkoumat anamnézy svých pacientů a brzy zjistil, že stejně jako on všichni prožili před vznikem rakoviny nečekané citové strádání. Svůj výzkum však posunul ještě dál. Na základě toho, že všechny tělesné procesy jsou řízeny z mozku, analyzoval snímky mozku svých pacientů a porovnal je s jejich lékařskými záznamy. To byl zcela nový přístup. Do té doby žádná studie nezkoumala původ nemoci v mozku a roli mozku jako prostředníka mezi našimi emocemi a nemocným orgánem.
To, co doktor Hamer zjistil, bylo překvapivé. Zjistil, že když zažijeme nečekané emocionální utrpení, jako je nečekané odloučení, ztráta milované osoby nebo náhlé obavy či hněv, mozek spustí biologický nouzový program, který reaguje právě na prožívaný konfliktní šok. Zjistil, že právě v okamžiku, kdy ke konfliktu dojde, zasáhne šok specifickou oblast v mozku a způsobí lézi, která je na snímku mozku viditelná jako soubor ostrých soustředných kroužků (prohlédněte si obrázek).
Při zásahu se šok přenáší do příslušného orgánu. O tom, zda orgán na konflikt zareaguje vznikem nádoru (rakoviny), srdečního onemocnění nebo úbytkem tkáně, jak to vidíme u osteoporózy nebo žaludečních vředů, rozhoduje přesný typ emočního stresu.
Vezměme si například rakovinu tlustého střeva: Biologický konflikt spojený se střevem je, jak říká doktor Hamer, „konflikt nestravitelného sousta“. Zvířata tyto konflikty sousta reálně prožívají, když například ve střevním kanálu uvízne kousek potravy. V reakci na tuto potenciálně život ohrožující situaci se střevní buňky začnou okamžitě množit. Biologickým účelem růstu buněk je produkovat více trávicích šťáv, aby se sousto potravy mohlo rozložit a mohlo projít. My lidé máme tento program biologické odpovědi také vrozený. „Nestravitelné sousto“ pro nás může znamenat urážku, těžký rozvod, hádku o peníze nebo majetek nebo soudní spor, který nedokážeme „strávit“. Dr. Hamer zjistil, že když zažijeme takový konflikt s „nestravitelným soustem“, spustí se stejný proces proliferace buněk řízený z části mozku, která ovládá tlusté střevo. Dokud je člověk kvůli „nestravitelné záležitosti“ v úzkých, buňky se množí a vytvářejí tzv. nádor tlustého střeva. Konvenční medicína interpretuje tyto další buňky jako „zhoubné“. Dr. Hamer na základě tisíců případových studií ukazuje, že tyto dodatečné buňky (nádor) jsou ve skutečnosti „buňky na jedno použití“, které jsou užitečné pouze po určitou dobu. Ve chvíli, kdy lze „nestravitelné sousto“ strávit, jsou nadbytečné buňky již nepotřebné a jsou odstraněny pomocí bakterií nebo hub.
Dr. Hamer také zjistil, že každá „nemoc“ probíhá ve dvou fázích. Během první, konfliktně aktivní fáze se cítíme psychicky a emocionálně stresováni. Obvykle jsme zcela zaujati tím, co se stalo, máme studené končetiny, malou chuť k jídlu, trpíme poruchami spánku a hubneme. Pokud konflikt vyřešíme, vstoupíme do fáze hojení, během níž psychika, mozek a postižený orgán procházejí fází zotavení. Protože konvenční medicína nedokáže rozpoznat dvoufázový průběh každé nemoci, je mnoho symptomů fáze hojení, jako jsou záněty, horečka, bolestivé otoky, hnis, výtok, krev ve stolici, v moči nebo ve sputu (zejména při rozpadu rakovinného bujení) nebo infekce, označováno za nemoci, ačkoli se ve skutečnosti jedná o projevy přirozeného hojivého procesu.
Terapeutické možnosti GNM jsou rozmanité. Prvním krokem je zjištění, zda je osoba stále konfliktně aktivní, nebo se již uzdravuje. Pokud je stále v aktivní fázi, je třeba se zaměřit na identifikaci původního konfliktu, vypracování strategie k jeho vyřešení a přípravu pacienta na hojivé symptomy. Během fáze hojení je důležité pacienta podpořit psychologicky a v případě potřeby i zdravotně. Především je však nezbytné pochopit povahu symptomů. Protože pochopení každého příznaku v jeho biologických a biografických souvislostech nám umožňuje oprostit se od paniky a strachu, které jsou často vyvolány s nástupem nemoci.
Výzkum doktora Hamera radikálně narušuje ústřední doktrínu konvenční medicíny, totiž že nemoci jsou důsledkem špatného fungování organismu. Tím, že Dr. Hamer poskytuje jasné vědecké důkazy o tom, že nemoci, jako je například rakovina, nevznikají náhodou, ale v důsledku programů přežití, které se úspěšně praktikují již miliony let, rozbíjí konvenční medicínu (včetně lékařského průmyslu) v jejím jádru. Díky GNM již nejsou otázky typu „proč zrovna já?“ nebo „proč rakovina?“ žádnou záhadou.
Další texty ke studiu:
Caroline Markolin, Ph.D. Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš Germánská Nová medicína (GNM) vychází z poznatků lékaře dr. med. Ryke Geerda Hamera. Dr. Hamer získal lékařský titul v roce 1961 na univerzitě v německém Tuebingenu. Specializoval se na vnitřní lékařství a praxi vykonával na různých univerzitních klinikách v Německu. Dr. Hamer sdílel…