Dr. Mark Bailey: Úniky z laboratoře a další (virologické) legendy
28.6.2022
Jedním z největších rozptýlení ohledně existence patogenních virů jsou různé „podpůrné“ příběhy, které se objevují v mainstreamových i alternativních médiích. Kontrolovaná korporátní média záměrně šíří mytologii o nákaze, protože ta nahrává medicínsko-farmaceutickému komplexu a partikulárním zájmům. Navíc, jak se ukázalo v posledních několika letech, je vyprávění o nákaze užitečné pro prosazování globalistických a technokratických agend, jak ukazuje příklad Světového ekonomického fóra, které využívá hysterii kolem COVID-19 k prosazování svého „velkého resetu“. Na druhou stranu, zatímco většina alternativních médií si uvědomuje globalistické agendy a krytí ze strany Big Pharma, nadále podporují tvrzení o existenci virů i koncept mikrobiální nákazy v širším slova smyslu. To bohužel podporuje podvod (a strach), na němž jsou postaveny všechny ostatní podvody.
Nejedná se o nový jev, ačkoli éra COVID ukázala, jak se vystupňoval a pohltil téměř celou Zemi. Virová mánie nastiňuje „pandemický“ návod, který tento průmysl vypracoval za několik desetiletí. Vše spočívá v tom, že veřejnost je přesvědčena, že jí neustále hrozí nebezpečí ze strany mikroorganismů. Jak je v knize podrobně popsáno, podvodná věda je jádrem teorie o choroboplodných zárodcích a virech, a proto je třeba ji odhalit. Jakmile to jednou oceníme, není třeba plýtvat energií na debaty o různých aspektech nejnovější „pandemie“, když na to nikdo neskočí.
Nedávno se v mainstreamových i alternativních médiích objevily zprávy, že generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom věří, že „Covid skutečně unikl z laboratoře ve Wuhanu“. Kromě toho tyto příběhy uvádějí, že „Jeffrey Sachs, vedoucí Lancet komise pro COVID-19, nyní tvrdí, že je přesvědčen, že pandemie začala v laboratoři a že SARS-CoV-2 byl vytvořen s pomocí americké biotechnologie“. To vše zní jako logický závěr, pokud ovšem neznáte „malé“ problémy virologie…
Nesmyslům typu „únik z laboratoře“ dává Tedros palec nahoru?
Alternativní média by se měla mít na pozoru, že hypotéza o úniku z laboratoře/vyrobeném viru COVID-19 se v mainstreamových médiích objevila již v únoru 2020, jak uvádí Eric Coppolino ve své „Chronologii pro Covid„. To je v kontrastu s extrémní mírou cenzury, které čelí ti, co tvrdí, že žádný “virus” neexistuje. Většina velkých technologických platforem totiž takový obsah zcela zakazuje a v mainstreamových médiích se nikdy neobjevuje. Každopádně jsme se již dříve zabývali nedostatkem jakéhokoli vědeckého základu pro tvrzení o zisku funkce „viru“ ve videích zde a zde. Dr. Stefan Lanka se rovněž zabýval mýtem o patogenech vytvořených člověkem a Mike Stone z ViroLIEgy označil takové fantazie za „zisk z fikce„. Stručně řečeno, všechna tvrzení týkající se „laboratorních úniků“ se vracejí ke stejnému problému: pokud na začátku není žádný důkaz o existenci viru, není co vypouštět.
(ZDE je český text k tématu “zisk funkce” od Corona_Fakten, pozn. překl.)
„Šokující fotografie“ s obličejovou maskou a ledničkou – poměrně přesvědčivý důkaz „virů“? Daily Mail, 19. dubna 2020.
Dalším podnětem pro vyprávění příběhu o strachu z virů a žhavým podkladem pro prohlášení o výskytu opičích neštovic byl údajný „národní incident“, o němž 22. června informovala agentura Bloomberg. Obsahovala dramatický titulek: „Status Spojeného království bez obrny je v ohrožení, protože virus byl nalezen v londýnské odpadní vodě“ a téměř současně to prohlásila Agentura pro zdravotní bezpečnost Spojeného království (UKHSA):
Ve více vzorcích odpadních vod odebraných v londýnské čistírně odpadních vod Beckton v období od února do června 2022 byly nalezeny izoláty polioviru typu 2 (PV2) podobné vakcíně… V posledních letech byly ve vzorcích odpadních vod ve Spojeném království zjištěny v průměru 1 až 3 izoláty polioviru ročně. Ve všech případech se však jednalo o jednotlivé detekce, které spolu navzájem nesouvisejí. V tomto případě jsou izoláty zjištěné mezi únorem a červnem 2022 geneticky příbuzné.
Agentura pro zdravotní bezpečnost Spojeného království, 22. června 2022.
Jedná se samozřejmě o virologickou definici „izolátů“, která nevyžaduje, aby byly nalezeny jakékoli částice splňující definici viru. Například v roce 2017 byla v časopise The Journal of Infectious Diseases publikována práce popisující: „Isolation of Vaccine-Like Poliovirus Strains in Sewage Samples“. V mnoha našich pracích jsme podrobně popsali nelegitimní metodiky virologie a tento článek využívá mnoho stejných technik. Stručně řečeno, odebrali vzorky surových odpadních vod a provedli „izolaci virů“ přidáním kanalizační vody k abnormálním buněčným liniím (lidský rabdomyosarkom a geneticky modifikované myší buňky). Ty byly vhodně použity, protože jsou prý „náchylné k infekci poliovirem“, nebo, jinými slovy, je u nich větší pravděpodobnost, že budou při této aplikaci vykazovat cytopatické účinky. Na základě pozorování takového rozpadu buněk v některých svých pokusech in vitro prohlásili, že „izolovali poliovirus“.
Jejich další krok zahrnoval podvodné tvrzení, že „byla purifikována virová RNA“ z pokusů na tkáňových kulturách, ačkoli v jejich vzorcích nebyl prokázán žádný virus. Poté přistoupili ke genomickému sekvenování, včetně „špinavého“ použití polymerázové řetězové reakce (PCR) až do 42 cyklů, aby „našli“ své vybrané fragmenty. (U PCR znamená prahová hodnota cyklu kolem 35, že v původním vzorku byla přítomna jediná molekula, takže nad touto hranicí jsou „pozitivní“ nálezy obvykle artefaktem). V každém případě byla jejich vygenerovaná čtení „mapována na soubor sekvencí HEV [lidský enterovirus] pomocí kurátorské databáze obsahující sekvence reprezentativní pro izoláty všech sérotypů HEV“. Zde se dostáváme do virologického uvažování v kruhu: tvrdí se, že jde o „virové“ sekvence, protože za takové byly dříve prohlášeny a uloženy do genetické databáze. Žádná z těchto sekvencí však nikdy nepocházela z „poliovirů“, pokud hovoříme o infekčních částicích způsobujících onemocnění, a proto UKHSA uvádí veřejnost v omyl. Ve vzorcích odpadních vod se žádné „viry“ nezjišťují, pouze se detekují (nebo alespoň údajně detekují) předem vybrané genetické sekvence na výpravě za lovem v kanalizačních řekách.
„Coronaviroušci“ také v hovínkách? Tento obrázek jsem si nevymyslel – skutečně se objevil na mediální platformě!
Tento problém nesprávně přiřazených genetických sekvencí pronikl do tvrzení, že SARS-CoV-2 byl vytvořen člověkem, nikoliv však ve fiktivním smyslu, jak tvrdíme, ale že byl v laboratoři vyroben skutečný virus. Několikrát jsem byl požádán, abych se vyjádřil k blogu Dr. Ah Kahna Syeda „Jak se BLASTem dobrat pravdy o původu COVID-19“. Dr. Syed tvrdí, že „dokazuje, že SARS-CoV-2 je vyroben člověkem“, ale celý jeho článek je založen na nezjištěném předpokladu, že sekvence, které analyzuje, patří virům. To zahrnuje tvrzení, že „virus“ SARS-CoV-2 obsahuje sekvence „‚HIV-1‘ glykoproteinu 120“. V roce 1997 Eleni Papadopulos-Eleopulos nastínila, proč neexistují žádné důkazy o tom, že tyto sekvence nebo související proteiny patří „HIV“, protože nikdy nedošlo k izolaci domnělé virové částice. O 25 let později tomu není jinak a tvrzení, že jsou specifické pro „virus“, jsou neopodstatněná.
Stejně jako je „skutečný“ Harry Potter ve světě knih J. K. Rowlingové.
Papadopulos-Eleopulos a The Perth Group na stranách 27-43 knihy „HIV – virus jako žádný jiný“ dále uvedli, proč neexistuje žádný důkaz, že RNA „HIV“ je „virová“ nebo jedinečná (a že HIV ortodoxie kupodivu připouští 30-40% variabilitu jimi tvrzených „jedinečných“ sekvencí). Vrátíme-li se tedy k článku Dr. Syeda, nezáleží na tom, jak přesná může být jeho analýza databáze – fatální chybou jsou falešné informace, které virologové do systému vložili. Jediné „viry“, o kterých se diskutuje, jsou konstrukty in silico, nikoli biologické entity, které mají co do činění s působením škod na člověku.
Virologie generuje velké množství dat, ale ta jsou převážně popisná, ať už jde o genomiku, proteomiku, výsledky PCR nebo „protilátky“. Technologie a samotný objem těchto dat mohou být ohromující, ne-li svůdné. Podobně jako moderní molekulární biologie obecně však vypadá spíše jako honba za chemií při dolování dat než jako věda, která má něco společného s pochopením přírody. Možná by zastánci měli zvážit varování, které v roce 1988 vydal sir John Maddox:
Hrozí v molekulární biologii nebezpečí, že hromadění dat natolik předběhne jejich asimilaci do koncepčního rámce, že se data nakonec stanou přítěží? Částečně je problém v tom, že vzrušení z honby za výsledky ponechává málo času na reflexi. A existují granty na tvorbu dat, ale téměř žádné na to, aby se člověk mohl zastavit v rozjímání.
Sir John Maddox, Nature, 5. května 1988.
Podobně jako na blogu Dy Syeda slýcháme od zastánců viru tvrzení ve stylu: „a co těch 11 milionů genomů SARS-CoV-2 v GISAID – lžou snad všichni ti lidé?“. Tento argument je argumentací v kruhu, neboť tvrdí, že každý z předložených „genomů“ poskytuje více důkazů o „viru“, i když jde pouze o smyčky stejné stopy. Otázka, kterou je třeba položit, zní: „Jak byl některý z těchto údajných genomů vytvořen?“. Při jejím zkoumání je zřejmé, že virologové se nechtějí zabývat přístupem založeným na falzifikovatelných hypotézách, který je základem vědecké metody.
Virologie skrývá svá selhání tím, že se do značné míry zabývá deskriptivní vědou a náš výzkum její historie mě vede k přesvědčení, že v některých případech se jedná o sebeklam a v jiných o naprostý podvod. Jak vysvětluje komentář v časopise Infection and Immunity z roku 2008, „deskriptivní výzkum sám o sobě je zřídkakdy průkazný“ a „mikrobiologie a imunologie jsou nyní experimentálními vědami, a proto mohou badatelé jít dále než jen popisovat pozorování a formulovat hypotézy a poté provádět experimenty k jejich potvrzení nebo vyvrácení“. V tomto ohledu vidíme, že virologie se dostala do kouta a spoléhá se na jiné metody, aby se udržela nad vodou.
V roce 2021 jsem spolu s Dr. Johnem Bevan-Smithem napsal knihu The COVID-19 Fraud & War on Humanity (Podvod Covid-19 a válka proti lidstvu). Nastínili jsme v ní, proč nikdy neexistoval žádný důkaz o existenci patogenní částice označované jako „SARS-CoV-2“ a tudíž ani žádný podklad pro vyhlášení pandemie COVID-19. V současné době píšeme mnohem rozsáhlejší navazující esej, která odhalí, jak si virologové udržují různé iluze tím, že se odchylují od vědecké metody a to nejen v souvislosti s COVID-19, ale se všemi svými základními tvrzeními týkajícími se „virů“. V návaznosti na témata v tomto článku provedeme hlubší analýzu toho, jak virologie znevěrohodnila sama sebe a nemůže být považována za vědecké bádání. Esej odhalí, jak byly základní experimenty zahrnující vše od „(buněčných) kultur“ přes vytváření „genomu“ až po údajnou klinickou diagnostiku prováděny bez platných kontrol. Navážeme na argumentaci z naší první eseje, že takové virologické nesmysly a různá antihumánní „řešení“, která nabízejí, můžeme ignorovat. Konec virologie bude pro lidstvo přínosem.
Autor: Dr: Mark Bailey
Mark Bailey se zabývá mikrobiologií, lékařským průmyslem a výzkumem v oblasti zdravotnictví, dvě desetiletí pracoval v lékařské praxi, včetně klinických studií.
Zdroj 28.6.2022 Jedním z největších rozptýlení ohledně existence patogenních virů jsou různé „podpůrné“ příběhy, které se objevují v mainstreamových i alternativních médiích. Kontrolovaná korporátní média záměrně šíří mytologii o nákaze, protože ta nahrává medicínsko-farmaceutickému komplexu a partikulárním zájmům. Navíc, jak se ukázalo v posledních několika letech, je vyprávění o nákaze…