Dr. Ryke Geerd Hamer – El testamento de una Nueva Medicina (str. 1-46, 47-87)
Poznámky Lenky Bednářové při četbě knihy El testamento de una Nueva Medicina (strana 1-46):
(podtitul knihy: Las 5 leyes biológicas de la naturaleza – Fundamento de toda la medicina, Los programas biológicos, sensatos, especiales de la naturaleza)

- Hamer si všiml různé délky latence u nádorových onemocnění, např.: 12 měsíců u rakoviny děložního čípku, 2-3 měsíce u rakoviny prsu, 5-8 měsíců u rakoviny vaječníků.
- Dogmata biomedicínského modelu: o metastázách, o nemocech jako poruchách přírody, o buňkách, které se zbláznily, o mozkových metastázách, o mikrobech jako patologických činitelích.
- Klasická medicína stojí na bipolárním vidění světa: dobré-špatné, které je typické pro náboženství – judaismus, křesťanství i islám. Jejich kořeny leží v Zoroasterismu starých Peršanů. Dělení na dobré a špatné vytváří také mentalitu dnešních válečníků medicíny. Na této platformě stále zůstává dnešní v podstatě středověká mentalita: kdo nevěří jediným, správným dogmatům, musí být odstraněn.
- Všechny nádorové buňky, mikrobi, projevy nemoci byly nazvány zhoubnými. Tento koncept vychází ze skutečnosti, že příroda dělá chyby, ukazuje odchylky a dopouští se nekontrolovatelných invazivních růstů buněk, které atakují také okolní orgány. Výskyt onemocnění je vysvětlován náhodou, odchylkami, nedostatky a degeneracemi.
- S pochopením 5 přírodních zákonů dění přírody dává smysl.
- Nemoc jako zvláštní smysluplný program přírody. Propojení psychiky (program), mozku (počítač) a orgánu (stroj).
- Centrální mozek (v hlavě) a orgánový mozek. Všechny živé organismy mají orgánový mozek. Člověk a zvířata mají navíc i centrální mozek. Může tomu být proto, že člověk a zvířata nejsou upoutáni k jednomu místu, ale mohou se pohybovat. A také proto, že potřeba rychlého pohybu a rychlého vyhodnocení situace vedla k tomu, že se vyvinul dodatečný mozek. Centrální mozek není ve své podstatě odlišný od orgánového mozku, ale je jeho doplněním. Na CT skenu vidíme v konflikt-aktivní fázi stejné kruhovité objekty (se stejnou frekvencí kmitání) jak na orgánu, tak v centrálním mozku.
- Psychologické nebo psychiatrické symptomy nejsou nezávislé na těle. I zde vždy hraje důležitou roli synchronizace tří rovin: mozku, orgánu a psychiky.
- Příklad biologického programu: Malé dítě v noci utrpí brutální strachový konflikt, neboť zůstalo samo, protože rodiče odešli na párty. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jedináčka (což je v dnešní době běžný jev, mít jen jedno dítě), může mu tento šok zůstat po zbytek života. Biologicky totiž na tento model opuštění mláděte nejsme vybaveni. V přírodě totiž obvykle matka své maličké potomky neopouští. A pokud ano, pak kolem sebe mají své sourozence, na které se v případě zlého snu mohou mláďata obrátit. K tomu, aby k samostatnému přežití takto příroda naprogramovala jedináčka, by potřebovala opět miliony let. Proto se v jedinci spouštějí předprogramované strachové programy.
- Na věci je třeba se dívat novým úhlem pohledu – z pohledu našeho biologického naprogramování. Nelze svévolně manipulovat našimi sociálními strukturami, pokud nechceme, aby docházelo k biologickým konfliktům (poznámka Lenka Bednářová: viz naše elementární nebo bezdětné rodiny, senioři v domovech důchodců, malé děti ve školkách, tlak na výkon u sportovců…). Skutečnost, že mladý jelen přebere revír jelenovi starému, čímž mu způsobí revírní konflikt, je biologicky žádoucí a nutný proces pro staré a poražené. Stejně tak všechny biologické programy jsou funkčními záležitostmi přírody, které jsme jen jako lidé dostatečně nechápali.
- Naše od přirozenosti odříznutá přeregulovaná společnost, která na jedince více a více tlačí svými předpisy a kontrolami, vede (i z důvodu nedostatečného uznání hodnoty jednotlivce) k větším a větším konfliktům teritoria. Dokonce i řízení auta nebo boj o parkovací místa pak může spouštět revírní konflikty. Všechny tyto věci jsou nešťastnými změnami nádherného řádu, který se nachází jak ve vesmíru, tak i v programech všech organismů.
- Křesťanský západ trpí již 1500 let, protože náš blízký vztah se zvířaty a sepjetí s přírodou vůbec bylo nahrazeno hloupou mentalitou plnou konfrontací se zvířaty. Židovsko-křesťanské církve otevřeně nepoznávají duše zvířat (o rostlinách ani nemluvě). V důsledku čehož se začaly provádět dokonce i pokusy na zvířatech.
- Nová medicína potvrzuje, že náš organismus funguje jako moderní počítač (ve kterém jsou obsaženy také programy rostlinných a živočišných druhů). Různé odlišné programy jsou pak propojeny v síti. Ať už se tedy podle našeho kódu chováme nebo ne, tyto původní programy v nás stále přetrvávají. Tento kód určuje naše konflikty a tzv. nemoci neboli zvláštní smysluplné záchranné programy přírody.
- Nejviditelnějším onemocněním je rakovina, o které všichni tvrdí, že nemá žádný smysl. Že jsou to jen bláznivé buňky, které způsobují chaos. Nic z toho není pravda. V medicíně a biologii neexistuje žádný větší a logičtější systém než fenomén rakoviny. (Když byla zvažována pouze jedna úroveň – a to úroveň orgánů, nebylo možné celý systém dešifrovat. To lze z hlediska GNM a spojitostí mezi mozkem, psychikou a orgány. Známe-li jednu z těchto rovin, odvodíme z ní ostatné dvě.)
- „Pravděpodobně ne za dlouhou dobu, bude hlavní část vyšetření pacienta spočívat v interpretaci CT skenu mozku, z něhož můžeme čerpat velmi přesné informace: Vidíme-li, ve které fázi se konflikt nachází, lze odečíst trvání předchozího konfliktu a případně jeho intenzitu. S takovým panelem a s růstem zkušeností se nepřesnosti v různých detailech zmenšují. Z přesné znalosti jedné ze tří úrovní, a to i s vědomím několika základních údajů, jako je pohlaví osoby, je-li levák nebo pravák a hormonálního stavu, bychom mohli efektivně zjistit stav dalších dvou úrovní.“
- Dále je třeba dbát na to, že pacient je živý člověk, nemocný z důvodu konfliktu, který se může zdát banální, někdy dokonce i absurdní. Pouze lidé soucitného srdce a „teplých rukou“ mohou dosáhnout zdravého chápání lidské skutečnosti a mají nárok na to „uslyšet vyznání“ těchto pacientů. Zde není místo pro dogmata a zkratkovitosti.
- Většina našich akcí a reakcí se děje spontánně a bez reflexe, jako v živočišné říši. Nikdo se nestará o takzvaný „konflikt revíru“ u muže. Navzdory tomu však mnozí muži zemřou právě v důsledku takového konfliktu na srdeční infarkt. Velmi velká část naší nevědomé, ale i vědomé reality, se vyvíjí podle těchto modelů biologického chování. Z tohoto důvodu Nová medicína rozpoutá největší lékařskou a společenskou revoluci v historii lidstva.
- Každá odsuzující věta může například člověka zabít kvůli možnému konfliktnímu šoku (DHS); ve skutečnosti nás může zabít i jen jedno slovo. Zvláště pak u dětí: slova, která dospělí říkají bez myšlení, mohou snadno způsobit konflikty, zejména proto, že jsou děti na dospělých závislé.
- Dr. Hamer: „Nevím, jestli přežiju různé útoky, které jsou proti mně páchány dost dlouho, abych viděl narušení stávajícího lékařství. Ale to nakonec nic nezmění. Všechno, co zde píši, pak dokládám jako svědectví mého mrtvého syna DIRKA. Pokud jste vy, čtenáři, inteligentní, pokusíte se je pochopit a aplikovat.“
Tato kniha představuje první systematickou klasifikaci nejen všech nádorů, ale i celé medicíny založené na:
- Příslušenství ke konkrétnímu embryonálnímu plátku.
- Rozlišování konfliktní oblasti.
- Klasifikaci Hamerových ohnisek v určitých místech mozku.
- Rozdílech podle histologických útvarů.
- Biologickém významu každého onemocnění jako součásti zvláštních, biologických a rozumných programů přírody (SBS).
- „Každý, kdo bude číst tuto knihu, bude říkat: „Je to pravda, to nemůže být jinak.“ Testy jsou příliš ohromující. Dokonce i moji protivníci během testování museli přiznat, že systém Nové medicíny nese fascinující soudržnost. Ale neměli bychom se přechválit. Vy sám, drahý čtenáři, poté, co si knihu přečtete uděláte si svůj vlastní verdikt o tomto systému.“
- Naše tělo funguje stejně jako moderní stroj, psychika je programátor, mozek je počítač a tělo je stroj. Systém je o to víc fascinující, protože počítač sám ze sebe vytváří programátora (psyche). Proto říkám: „lidská bytost si myslí, že si myslí, ale ve skutečnosti je myšlena“. Všechno je ustanoveno v době DHS, kdy se vše odehrává synchronicky (ve stejnou dobu) na třech zmiňovaných úrovních.
- Pozor: předpoklad, že zášť a konflikty které se staly před 20 lety, zvyšují výskyt rakoviny, je jednoduchou a banální chybou. Příčinou rakoviny, kterou trpíme dnes je současná DHS, která nás postihla.
- Nově se tedy mění naše optika: pro každý příznak, každý konflikt musíme především hledat biologický význam zvláštního programu. Tímto způsobem je třeba pochopit, zda je událost stále v aktivní fázi nebo již ve fázi hojení. Ke kterému zárodečnému plátku patří a zda je její biologický smysl ve fázi aktivní (CA-fáze), nebo bude ve fázi opravy (fáze PCL).
- Chudáci vyděšení pacienti, kteří se třesou a mají oči plné strachu (kvůli diagnóze) jako králíci před hadem, patří do minulosti. Nyní takzvaní „pacienti“ mohou porozumět nové medicíně i jakémukoliv lékaři. Jsou skutečnými vůdci tohoto procesu, jakmile pochopí způsob, jakým matka příroda působí.
- Zpětně musíme uznat, že nejchytřejší byli nejstarší lékařští kněží našich předků, kteří se prostřednictvím svých rituálů, vzorců a run snažili léčit především duši. „Lesní kouzelníci“, kterým se vždy smějeme, byli mnohem inteligentnějšími lékaři, než jsme my. Dokonce žádný z lékařů v panenském lese Afriky by neléčil svého pacienta symptomaticky, aniž by předtím léčil jeho duši.
- Nová medicína nezahrnuje pouze vztah mezi psychikou, mozkem a orgány. Poskytuje také embryologicko-ontogenetické vysvětlení, které popisuje, proč jsou jednotlivá relé umístěna v určitých bodech mozku. Vysvětluje vztah mezi různými embryonálními listy a různými histologickými formacemi nádorových nebo normálních tkání. V každé nádorové tkáni nalezneme z embryologického hlediska odpovídající histologický model tkáně.
- Další rovinou je oblast širšího propojení na kosmické úrovni. Obsahuje jak různé modely chování a konfliktů na úrovni rodiny, rasy, stáda, hejna atd. Tak i informace o růstu a symbiotické evoluci s ostatními rasami, druhy a tvory vesmíru po miliony let. Z tohoto pohledu je absurdní a skandální mluvit o našich zvířatech jako o „produkci masa“ nebo o „živočišné produkci“. Moji oponenti mě chtějí zesměšňovat: „Pro Hamera i zvířata mají duši, kdo může v něco takového věřit?“. Ve skutečnosti to vidíme, když zvířata mají stejné konflikty jako člověk. Jestliže považujeme naši duši za integrální součást všech funkcí v oblasti chování a konfliktu, proč nemůžeme přijmout také naše „společné tvory“, zvířata a dokonce i celý vesmír živých bytostí majících duši?
- Stejně jako dnes bereme za nepřijatelné otroctví, tak věřím, že za pár let bude stejně cynická úvaha týkající se podřízenosti zvířat.
- Nová medicína se netýká víry. Nepotřebuje dogmata stejně jako tradiční medicína. Je to globální biologický náhled, který může být vědecky prokázán a reprodukován kdykoli a v každém případě. Dokonce i tradiční medicínou udávaný rozdíl mezi psyché, mozkem a orgánem je fiktivní. Jedná se o celek, v němž si nemůžeme jednu věc představit bez druhé. Nová medicína je globální a logický systém, kde se většina nemocí objevuje rozumným způsobem. Dříve jsme například nenalezli žádný smysl pro takzvané nemoci, jako jsou syndromy (výskyt několika symptomů najednou). Například schizofrenie je pouze aktuální souběh dvou nebo více biologických konfliktů, jejichž Hamerova ohniska se vyskytují v různých mozkových hemisférách. Deprese se týkají teritoriálních konfliktů s „hormonální rovnováhou“ nebo sexuálních konfliktů u žen levaček. Také lupus erythematosus, dosud obávaný jako nemnoho dalších onemocnění, je jednoduše činností určitých konfliktních obsahů současně. Leukemie je druhou částí programu SBS, což je část fáze oprav po rakovině kostí. Srdeční infarkt je epileptoidní krize během fáze opravy po teritoriálním konfliktu.
- Když dokážeme rozpoznat mechanismus interakcí, pak není hojení těžké. Schizofrenie je onemocnění, které může být zcela vyléčeno. Po konfliktolýze, tedy po vyřešení jednoho ze dvou konfliktů, pacient již nemá „rozdělenou mysl“. Po vypořádání obou dvou konfliktů bude zcela zdráv jako člověk, který vždycky měl dobré zdraví.
- Pátý biologický zákon, takzvaný „Quintesence“ vychází z předchozích čtyř biologických zákonů Nové medicíny, které platí pro člověka i zvířata a rostliny. Dokonce i pro jakékoliv jednobuněčné organismy, v zásadě tedy platí pro celý vesmír. To znamená, že dnes poprvé můžeme opravdu pochopit ostatní živé bytosti, zvířata a rostliny, v pravém slova smyslu. Můžeme s nimi komunikovat prostřednictvím myšlenek, mluvit s nimi bez použití slov. Tato nová interanimální dimenze kosmického chápání, je založena na bázi přírodních vědeckých zákonů reprodukovatelných za všech okolností.
- Nejdůležitější rozdíly mezi Novou medicínou a klasickou medicínou (str. 44-45):
Tradiční medicína | GNM | |
Vidění světa | Mechanistická vize světa 19. století: část dodnes vychází z předpokladu, že patogenní příčiny jsou uvnitř nebo v blízkosti buňky (buněčná patologie Virchow). Specializace na vždy menší jednotky, např. geny nebo jejich manipulace, viry nebo části viru. | Vesmír člověka, zvířete a rostliny; v přírodě se božské projevuje pěti biologickými zákony. Všechny živé bytosti mají duši. „Protože ve skutečnosti je všechno jedno a jedna věc nemůže být koncipována bez druhé“. Vzájemné propojení. |
Myšlení | Monodimenzionální: zná pouze jednu úroveň, úroveň orgánu nebo buňky. V tomto smyslu je mozek považován za „orgán“. Výhradně lineární myšlení. | Multidimenzionální: zná tři úrovně (psychika, mozek, orgány). Přemýšlení v různých obvodech nebo oblastech, koordinace = korelační myšlení. |
Náhled na nemoc | Porucha, obtíž, rozpad přírody. Bláznivé buňky, bláznivé množení, sebezničení organismu, zlo. Klasická medicína legitimuje nepřetržité „regulační“ intervence ve všech procesech. | „Nemoc“ jako jako součást speciálního, biologického a rozumného programu přírody (SBS). |
Lékařské ošetření | Operace. | Poskytování pomoci pacientům: vysvětlení, zdůvodnění příčin onemocnění a sdělení léčebného procesu, který bude následovat. Dohled, dokud příroda nesplní svou práci. |
Pacient | „Ten, který drží“ bez práva mluvit, protože „nerozumí medicíně“, lékař „přebírající“ odpovědnost za pacienta, i když to ve skutečnosti nedělá. | Vedoucí procesu, kterému je dovoleno mluvit a komunikovat, protože jen on má zodpovědnost za své tělo, může rozhodovat sám za sebe. |
Terapie | Symptomatická – založená na statistických „znalostech“ mezinárodních „protokolů“. (například Chemo). | Na základě příčin na třech úrovních, individuálně, podle charakteru nebo podle zvláštního, biologického a rozumného programu. |
Příčina nemoci | Neznámá, předpokládá se pouze na organické úrovni. | Známá: DHS. |
Získávání znalostí | Statistika, pravděpodobnost. | Empirie, biologické zákony, každý jednotlivý případ je reprodukovatelný přesně a vědecky. |
Definice konfliktu v oficiální medicíně byly vždy tvořeny v nábožensko-filozoficko-psychoanalyticko-dogmatickém módu.
„Železný zákon rakoviny je empiricky objevený biologický zákon, který doposud ukázal, že je bez výjimky přesný ve více než 30 000 případech, které jsem studoval.“
„Pro mě neexistují žádná dogmata, která by omezovala vědu. Pokud zjistím, že člověk a zvíře mají nemoci ze stejného typu biologického konfliktu a že na psychických, mozkových a organických úrovních lze pozorovat stejné procesy a modifikace, pak musí být upraveny stávající vědecké závěry, pravidla nebo zákony na základě těchto skutečností a nikoliv naopak.“
Poznámky Lenky Bednářové při četbě knihy El testamento de una Nueva Medicina (strana 47-87):
DHS
- Biologický konflikt (s. 47-48), který v době DHS udeřil na člověka a zvíře jako blesk z čistého nebe, se objevuje okamžitě, způsobuje vznik Hamerova ohniska v mozku a iniciuje zvláštní biologický program v celém organismu. Celá osobnost je také zapojena do kontextu biologického konfliktu. K vytvoření DHS může stačit dokonce i jediné slovo (například „prase“, které bylo řečeno během násilného „souboje“ s tchýní kvůli dětem). V tomto okamžiku je definován pacientkou vnímaný konfliktní obsah. V tomto případě to může být konflikt neschopnosti označit si své území (na organické rovině se bude jednat o vřed sliznice močového měchýře). Od tohoto okamžiku se všechny prvky boje s tímto biologickým konfliktem odehrávají v tomto „způsobu konfliktního obsahu“. Tchyně by také mohla vykřikovat slovo „imbecile!“. Pak by pacientka mohla utrpět konflikt osobní devalvace a zbytek boje by byl založen na nedostatku sebeúcty pacientky, která by se zajímala, zda je imbecilní nebo ne. Pak by šlo o zcela jinou „konfliktní cestu“. Biologický konflikt se rozhodne v okamžiku DHS, pak je definován konfliktní obsah, jehož cestou se postupně odehrává celý biologický konflikt.
- Například žena, která nachytala svého manžela „in flagranti“, nemusí nutně utrpět sexuální ani jiný biologický konflikt. Konflikt utrpí pouze tehdy, pokud bude muset situaci čelit v jednom nebo více neočekávaných aspektech. Když je DHS následně dosaženo, existuje několik různých možných konfliktních obsahů:
- První možnost: pacientka prožije DHS jako sexuální konflikt frustrace a odmítnutí. Na organické rovině dojde k vředům sliznice děložního hrdla s následným karcinomem (pokud se jedná o pravačku) a vředům koronární žíly srdce.
- Druhá možnost: pacientka může mít milence, už svého manžela třeba ani nemiluje. Nicméně situaci DHS prožije jako urážku a zradu tím, že se jí dotkne, jak bude kvůli manželově chování vypadat před sousedy. V době DHS utrpí konflikt hnízda. Protože se jedná o partnera, pak Hamerovo ohnisko bude v mozečku nalevo. Na pravém prsu se objeví rakovina prsu (toto opět platí pro pravačku).
- Třetí možnost: pacientka v době DHS vnímá mladou rivalku na rovině sebeúcty. „Milenka může manželovi dát to, co já mu už dát nemohu.“ Pacientka v tomto případě utrpí biologický konflikt devalvace sebeúcty, který se projeví osteolýzou v oblasti pánve s následnou rakovinou kostí.
- Čtvrtá možnost: pacientka možná již prodělala menopauzu a reaguje mužskou optikou. To by mohlo v době DHS vést k prožitku konfliktu teritoria s intra-bronchiálním karcinomem nebo pokud by šlo o neschopnost „označit své území“ s atributem „nechutnosti“. Pak by se u pravačky jednalo o karcinom močového měchýře.
- Pátá možnost: by se týkala karcinomu vaječníků jako pologenitálního konfliktu ztráty s odpudivým podtextem.“
- Událost ani situace nikdy není vnímána jediným způsobem. Pouze prožitek v okamžiku DHS určuje konfliktní obsah a tudíž i „způsoby“, kterými bude probíhat zbytek biologického konfliktu.
- DHS je základem nové medicíny, je základním kamenem celé diagnózy. Pokaždé je to nová zkušenost. Nejsou to žádné konflikty, které pomalu začínají způsobovat onemocnění rakovinou. Vždy se jedná o náhlé, šokující, neočekávané rány, které lidi zanechávají zkoprnělé a zděšením neschopné říct jediné slovo.
DHS má následující charakteristiky a významy (s. 53):
1. DHS vzniká téměř okamžitě jako neočekávaný šokový prožitek z biologického konfliktu.
2. DHS určuje obsah biologického konfliktu. Touto cestou se ubírá následný konflikt.
3. DHS určuje umístění Hamerova ohniska (HH) v mozku prostřednictvím obsahu biologického konfliktu.
4. DHS určuje umístění nádorových onemocnění v orgánu definující obsah biologického konfliktu a polohu HH v mozku.
5. DHS a v případě, že se vyskytuje, také konfliktolýza (vyřešení konfliktu) jsou důležitými pilíři anamnézy biologického konfliktu. V každém případě je nezbytné přesně zjistit DHS a to i v případě, že konflikt již byl vyřešen, neboť, když je původní DHS přesně známa, je možné předejít konfliktním relapsům.
6. DHS okamžitě mění nejen vagotonii na permanentní sympatikotonii, ale mění také osobnost, což lze dobře vidět u tzv. takzvaného „konfliktu v pozastavení“.
7. V okamžiku DHS dochází v Hamerově ohnisku v mozku k nepřetržité sympatikotonii, tato změna ovlivňuje víceméně celý mozek.
8. Od dopadu DHS dochází k tvorbě rakoviny nebo tvorbě rakovině-odpovídajícímu onemocnění.
Rakovina v orgánu má různé formy projevu:
A. Silný růst buněk mitózou, pokud jsou ovlivněny orgány vnitřního embryonálního listu (endodermu) v konflikt-aktivní fázi.
B. Střední embryonální list: a) Mesoderm (řízený mozečkem) produkuje mitotický růst během konfliktní aktivity. b) Mesoderm (řízený bílou hmotou velkého mozku) způsobuje nekrózu v konflikt-aktivní fázi, ve fázi hojení je rekonstituce nekrózy nazývána sarkomem.
C. U ektodermu (řízený kortexem) dochází k buněčné redukci s vředem. Ke změnám funkce (bez snížení počtu buněk) dochází, když je zasažen kmen sympatického systému (endokrinní systém, hypofýza, štítná žláza, alfa a beta ostrůvkové buňky slinivky břišní).
9. Pokud DHS vyvolalo biologický konflikt, který je stále aktivní a má své Hamerovo ohnisko v jedné mozkové hemisféře a přidá se další DHS s dopadem do opačné hemisféry, pak dojde k schizofrenní konstelaci. Pacient je v deliriu nebo se zlobí tehdy, když konflikt výrazněji dopadá do levé maniakální mozkové hemisféry. Tehdy má konstelace název „agresivní biomaniotická“. Schizofrenická konstelace může také vzniknout v případě jediného dvojitého DHS (kde konflikt aktivuje současně obě mozkové hemisféry).
10. „Dvojitým DHS“ rozumíme konflikt, který má dva aspekty, např. konflikt teritoria s devalvací sebe sama nebo konflikt „matka/dítě“ s devalvací nastávající v jeden okamžik (např. dítě řekne: „Jsi špatná matka, nemáš žádné srdce.“).
11. DHS je biologická možnost, kterou jedinec dostává od matky přírody, aby opět narovnal „své síly“. Bez DHS by například jelen neměl šanci znovu získat své území. V okamžiku DHS matka příroda již prochází „zvláštním programem“, aby jedinec překonal překážku ve druhém pokusu o uhájení teritoria. DHS je výchozím signálem biologické možnosti speciálního, biologického a rozumného programu (SBS).
12. Pokud má DHS kromě „hlavní cesty“ také „doprovodnou kolej“, kterou nazýváme částečnou rakovinou nebo onkoekvivalentní chorobou jakou jsou např. „alergie“ (optické, akustické, čichové nebo chuťové vjemy v okamžiku DHS), může se pacient dostat na „hlavní cestu“ i v důsledku naskočení na „doprovodnou kolej“ a utrpět tak recidivu konfliktu. Příklad: pokaždé, když muž používá určitou kolínskou, vzpomene si na milence své ženy, svého rivala, který používal stejnou kolínskou. Pokaždé, když utrpěl bolesti v srdci, došlo k relapsu jeho starého územního konfliktu s angínou pectoris.
Neznalost biologických konfliktů a jejich důsledků nás vedla k tomu, že věříme, že lidský a metafyzický duchovní svět je dominantní a cenný. To je ošklivá chyba. Například otázka DHS, při němž se souběžně v mozku objevuje Hamerovo ohnisko, nemůže být odmítnuta ani z nábožensko-filozofického hlediska, neboť se jedná o čirou a prostou realitu.
- Pokud osoba (zvíře nebo rostlina) utrpí DHS, tedy extrémně silný, dramatický a izolativní konfliktní šok, pak její podvědomí přiasociuje daný biologický konflikt s konkrétním obsahem. Devalvace v sexuální oblasti (způsobená například slovem „slaboch“) se nikdy neprojeví osteolýzou krčních obratlů, ale vždy osteolýzou pánve s následnou rakovinou kostní tkáně v léčebné fázi. A naopak konflikt sebedevalvace ve vztahu matka/dítě nemůže způsobit osteolýzu pánve, nýbrž osteolýzu hlavice levé pažní kosti (v případě pravaček).
- Věříme, že myslíme. Ve skutečnosti příroda „myslí“ s námi. Každá biologická koncepční oblast odpovídá určitému relé v mozku, které v případě onemocnění nazýváme „Hamerovo ohnisko“. Každá koncepční biologická oblast má své „vlastní relé“. V okamžiku DHS přecházejí specifické kódy z Hamerova ohniska na orgán odpovídající tomuto ohnisku. Lze tedy říci, že každé Hamerovo ohnisko má „odpovídající orgán“. Takže výskyt na třech rovinách: organické, psychické a v mozku je vlastně synchronním průběhem impulsu od Hamerova ohniska k orgánu, který proběhne ve zlomku sekundy. Většina pacientů umí s naprostou přesností pojmenovat okamžik DHS, protože vždy je dramatickým momentem. Pacienti popisují, že „strachem ztuhli“, „nebyli schopní promluvit“, „byli paralyzováni“ nebo „hluboce vyděšeni“.
- Prostřednictvím CT (počítačové tomografie) můžete vidět DHS, který se v mozku od první vteřiny jeví jako soustředné ostré kruhy (aktivní Hamerovo ohnisko), zatímco v těle se objevuje nádor, resp. nekróza.
- Po milióny let máme v mozcích zabudovány kódy k chování: kachna umí od narození plavat, jelen ví, jak má bránit své území, ženy vždy uměly rodit své děti. Dnes jsme od přírody velmi odděleni: porody urychlujeme, děláme císařské řezy, oddělujeme novorozence od matek. Chodíme na univerzity a učíme se konstrukty o výchově, které ani v praxi nefungují. Každá fenka nebo matka vrabčáka o svá mláďata pečuje lépe než my!
- Na Zemi neexistuje žádná zvířecí rasa, se kterou by bylo možné porovnávat hloupost a neúctu ke kodifikovanému chování civilizované lidské rasy. I když se rozhodneme kód našeho mozku nerespektovat, stejně bude prakticky každý z našich pocitů, rozhodnutí a činů tímto kodexem chování ovlivněn.
- Zvíře nemá nikoho, kdo by mu pomohl rozpoznat konflikt, který utrpí a poradit mu, aby se mu tento konflikt v budoucnu znovu nestal. Zvířata obvykle musí svůj konflikt vydržet, dokud není skutečně vyřešen nebo dokud nepodlehnou nevyřešenému konfliktu a rakovině. Zvířata nemohou „psychoterapeuticky“ řešit ztrátu jednoho nebo více štěňátek nebo ztrátu území, ale musí to udělat skutečně. Vidíme však, že u vyšších zvířat existuje něco podobného jako rituál k překonání konfliktu. Např. pohřebními rituály jsou u slonů (poznámka Lenky Bednářové: zajímavý článek např. zde: https://21stoleti.cz/2010/09/17/zvirata-truchli-pro-sve-mrtve/) zjevným pokusem zmenšit nebo vyřešit konflikt ztráty u postižených zvířat nebo u celého stáda. Sloni se po celý den shromažďují u mrtvého společníka, kterého nejprve pochovají a pokrývají větvemi a vegetací, aby jej pak zahalili zcela. Neděláme my lidé totéž?
- Bez ohledu na tyto „rituální pomůcky“ u rozvinutějších savců, musí zvířata obecně vydržet své rakovinové onemocnění samotné, což je často nastaveno jako pravidelná zkouška přiměřenosti. Neprojdou-li, jsou diskvalifikováni. Například starý jelen musí každý rok podstoupit „ověření“ vhodnosti zůstat vůdcem svého revíru ve zkoušce s mladým jelenem. Pokud neprojde, umírá. Obecně je tedy „terapie“ biologického konfliktu skutečným řešením konfliktu. Toto skutečné řešení může spočívat buď v obnovení předchozí podmínky nebo v nalezení alternativního řešení. Starý jelen tedy znovu získává své území nebo mladého jelena z území vyžene. Fena, která ztratila štěně, bude brzy znovu březí.
- Těhotenství se po prvních třech měsících (sympatikotonie) přehoupne do vagotonie. Po narození nových mláďat je konflikt automaticky vyřešen. Zvířata, na rozdíl od lidí, žijí podle přirozeného rytmu: ztráta štěněte je v tomto přírodním programování vyřešena těhotenstvím.
- Naopak lidské chování silně ovlivněno závazky náboženství a sociálních reformátorů, nemá ve skutečnosti co do činění s biologií.
- Obdobný konflikt prožívá člověk i zvíře – u obou se děje na třech rovinách (Nikdy jste si nevšimli, že váš pes sténá ve snech?).
Srovnání biologických konfliktů u lidí a zvířat (str. 63)
Lidé | Savci | |
Karcinom prsu/karcinom prsního mlékovodu levého prsu | Konflikt matka/dítě, „nebohé dítě“ | Konflikt území. Např. Krávě odeberou tele. |
Vřed žlučových cest a žlučovodů | Konflikt nelibosti na území. Obvykle vůči příbuzným kvůli penězům. Například v důsledků boje nad dědictvím. | Konflikt nelibosti na území. Jezevčík vyjídá nejlepší sousta německému ovčákovi ze žrádla. |
Vřed sliznice artérie intimy. Vřed bronchiální sliznice | Konflikt území. Ohrožení teritoria: ztráta zaměstnání, Žena chodí s jiným mužem. | Mladý jelen vstoupí na území starého. Laň odejde z území jelena na cizí území. |
Karcinom děložního čípku | Ženský sexuální konflikt. Žena překvapí manžela in flagranti. Archaický biologický konflikt kvůli tomu, že muž spí s jinou, která je možná i těhotná (místo ní). | Konflikt nemožnosti mít mláďata. Fena je umístěna daleko od psů kvůli čemu nemůže mít mláďata. |
Rakovina kostí (s leukémií v hojivé fázi) | Konflikt devalvace sebe sama. Zaměstnanec nepostupuje v kariéře, student nezvládne zkoušku, pacientovi je řečeno „máte rakovinu“. | Pes nemůže po určitou dobu běhat. Jelen si v souboji poškodí parohy. Slon si poškodí kly. |
- Rakovinová onemocnění by měla pouze 3% úmrtnost, pokud by byla léčena inteligentními lékaři a sestrami podle kritérií Nové medicíny. Nutným předpokladem však je, aby praktický lékař nebo zdravotnický personál v klinické léčbě, příbuzní, přátelé a lidé, kteří mají co do činění s pacientem, rozuměli systému Nové medicíny.
- Je třeba pochopit, že všechno, co jsme až dosud považovali za dobré (např. stabilní krevní oběh, který je vlastně sympatikotonií) se nyní stává špatným. V hojivé fázi je to známka možné recidivy nebo nové paniky.
- A naopak všechno, co bylo doposud považováno za špatné (například oběhová nedostatečnost je ve skutečnosti vagotonickou léčebnou fází), je nyní pozitivním příznakem. Až doposud bylo spícím pacientům v hluboké vagotonii podáváno morfium, místo toho, aby mohli dokončit své uzdravení.
- POZOR: V mnoha případech v epileptické krizi poklesne hladina cukru v krvi. Podání glukózy je tedy správné. Ovšem s co nejmenším množstvím tekutiny!
- POZOR: Pokud u schizofrenie, u které existují dvě Hamerova ohniska ve dvou různých hemisférách, jsou oba konflikty vyřešeny ve stejnou dobu, může v epileptoidní krizí dojít ke krátkému stavu přechodného deliria.
Další texty ke studiu:
Poznámky Lenky Bednářové při četbě knihy El testamento de una Nueva Medicina (strana 1-46): (podtitul knihy: Las 5 leyes biológicas de la naturaleza – Fundamento de toda la medicina, Los programas biológicos, sensatos, especiales de la naturaleza) Tato kniha představuje první systematickou klasifikaci nejen všech nádorů, ale i celé medicíny…