Corona_Fakten: „ANO ŽIVOTU“ – Jak se můžeme osvobodit od všech myšlenkových pastí prostřednictvím otázky existence virů
Přeložil: Vladimír Bartoš
11. června 2022
Ano životu – Pro mnoho mých bližních je tento text převratnou výzvou, protože zpochybňuje a otřásá do základů obvyklými strukturami myšlení a života. Pouze pokud jsme svou identitu nespojili se ztotožněním s materialistickým pohledem na svět, můžeme tuto radikální změnu perspektivy zvládnout s radostí a lehkostí.
S vědomím výzkumu Stefana Lanky a s cílem obohatit diskurz konstruktivním způsobem zaměřeným na řešení se nabízí otázka: Co kdyby bylo všechno úplně jinak?
Při sledování, vyhýbání se či trpění realizace zákona o ochraně před infekčními nemocemi prostřednictvím stále absurdnějších a rozporuplnějších výroků a opatření, jakož i jejich úřední aplikace ze strany poslušné a v důsledku propagandy nenávistné části obyvatelstva, si jako stále ještě samostatně myslící lidé nezřídka připadáme jako ve špatném či velmi špatném filmu. Tento pocit podtrhuje i to, že vyprávění o Coroně ze dne na den zmizelo, aby uvolnilo místo válečné propagandě vycházející ze stejného myšlenkového vězení založeného na strachu.
Naše srdce cítí, že něco zásadního není v pořádku, že se těmito opatřeními páchají zločiny proti lidskosti, které traumatizují zejména naše děti. V minulosti se nám to již stalo, a proto jsme chtěli zajistit, aby se to již nikdy nemohlo opakovat. Mnoho našich bližních však tyto paralely nevidí.
Zároveň si více lidí než kdykoli předtím uvědomilo, že za takzvanou pandemií se skrývá skutečná světonázorová a smyslová krize, která je tentokrát natolik globální, že se jí již nemůžeme vyhnout. Mnoho lidí na celém světě je připraveno vydat se cestou vitality, vlastní odpovědnosti a svobody, což můžeme pozorovat mimo jiné na stále rostoucím demonstračním hnutí, současném nárůstu protestů a působivých konvojů svobody. Dokonce i ti, kteří se dosud řídili oficiálním narativem, si začínají uvědomovat, že očkování takzvanou pandemii neukončuje, ale dokonce vede ke zpřísnění státních omezení a přidávají se k hnutí odporu. Vytváření globálních sítí je tedy také příležitostí ke skutečnému skoku vpřed v rozvoji. Jde o celkový obraz.
Jsme chyceni do pasti myšlení
Dokonce i našemu dnešnímu materialistickému pohledu na svět, údajně založenému na živém „poznání“, předcházejí apriorní předpoklady: nejsou ničím jiným než vírou zabalenou do vědy – a „víra hory přenáší“, a to ve všech směrech. Zvláště když je zabráněno jejich zkoumání a je použita hromadná hypnóza. Funguje nejen placebo efekt, ale také nocebo efekt. Dogma, které dalo vzniknout jednostrannému, bezalternativnímu materialistickému pohledu na svět a kterého se dodnes drží i medicína, vede k programu sebedestrukce, který je všechno jiné než přirozený.
Dokud tuto lekci nepoznáme a nepoučíme se z ní, jsme odsouzeni k opakování důsledků omezenosti ve stále grotesknějších podobách (což nyní můžeme vnímat i u válečné mašinérie). Podle teze vědce Stefana Lanky to má stále ničivější globální důsledky. Později podrobně vysvětlím, jak vysvětluje souvislosti mezi vznikem materialistického světového názoru a nátlakovým myšlením, které dodnes převládá v oficiální vědě.
Naučíme-li se klást správné otázky, můžeme poměrně rychle prohlédnout slepou uličku uprostřed tohoto manipulativního humbukování mezi stejnobarevnými médii, která reprezentují znárodněnou i ekonomizovanou medicínu jako interpretační suverenitu a mohutnými ekonomickými impérii s nejasnými mocenskými zájmy a dostat se skrze oponu/proces porozumění a osvobodit se. Jde doslova o opuštění platónské jeskyně.
Pro ilustraci použijte tento obrázek: Pokud člověk – v jeskyni – pokračuje ve správném výpočtu s chybou na začátku výpočtu v závorce/jeskyni, je často obtížné si chyby všimnout. V rámci závorky, která v posledních 2500 letech vedla k materialismu, je vše logické samo o sobě – prostřednictvím nepozorovaného uvažování v kruhu -, proto si myšlenkové pasti, že jsme v jeskyni a pleteme si ji s celkem stvoření, většina (i již alternativně osvícených) lidí nevšimne. Nelogické je pouze to, že tento názor, který je ve skutečnosti vzdálený životu, protože bere v úvahu pouze jevy viditelné v jeskyni a který má nesčetné nesrovnalosti v praxi každodenního života a vědy, již není zpochybňován nebo, v dnešním pandemickém tvrzení, není dovoleno jej zpochybňovat (1).
Svědomití badatelé z nejrůznějších oborů, stejně jako občané, kteří konstruktivně a s ohledem na řešení zpochybňují oficiální narativ, jsou uráženi, diskreditováni a nyní dokonce ohrožováni. V této diskusi o díle Stefana Lanky se ukáže, proč je nakonec materialismus, který svými apriorními předpoklady ovlivňuje i holisticky smýšlející lidi, příčinou tohoto současného do očí bijícího neutěšeného stavu a jak jej můžeme konkrétně překonat.
Chceme-li účinně pracovat na proměně šílenství a umožnit budoucím generacím život ve svobodě a hojnosti, aniž bychom se museli obávat hrozící zhouby na každém rohu uvnitř i vně, měli bychom si nyní položit základní otázku a důsledně ji sledovat až do konce:
Je tam virus, nebo tam žádný není?
Tím, že se této zásadní otázce nadále vyhýbáme, protože se obáváme ztráty celé naší identity nebo důvěryhodnosti v případě neexistence viru, potvrzujeme – aniž bychom to chtěli – současný teror. Přestože tato pandemie Covid na několik dní zázračně zmizela z médií, aby uvolnila místo další krizi, která nás má držet pod kontrolou, další pandemie je již na cestě. Pan Anti-Virus Bill Gates to již také potvrdil. Po pandemii je před pandemií… proto se nebudeme rozčilovat nad nešetrnými opatřeními, ale položíme si zásadní otázky a to hned.
Zpochybňování základních principů, myšlení mimo rámec, je prvním úkolem a povinností vědy. Předpokládáme, že vědci, kteří existenci virů modelují, místo aby ji dokazovali a virologie, která byla zavedena za mnoho let, musí mít pravdu v tom, co nám předkládají jako výsledky. Jejich tvrzení byla jistě tisíckrát ověřena. Zákonodárci si to jistě myslí, ale není tomu tak (2). To je závěr výzkumu Stefana Lanky.
Důkazy pro tuto tezi lze poměrně snadno nalézt v samotných publikacích virologie (3). Například celá současná virologie je založena na spekulativní publikaci amerického bakteriologa Johna Franklina Enderse (1897-1985) z roku 1954. Endersovi byla krátce poté udělena Nobelova cena za medicínu za dlouholetou chybnou interpretaci domnělého polioviru, a jeho spekulace o domnělých virech spalniček tak byla povýšena na fakt, který od té doby zůstal nezpochybněn (3). Je to proto, že o výrocích nositele Nobelovy ceny se v naší společnosti nepochybuje. To je naprosto protivědecké, protože hlavním úkolem vědce je neustále zpochybňovat sám sebe a vše, aby rozpoznal chybné předpoklady a vyhnul se jim. Žádná teorie v dějinách nevydržela.
Od té doby se uznává, že odumírající tkáň ve zkumavce je důkazem existence viru. Kdyby se v tomto případě i ve všech ostatních uskutečnily dnes již mezinárodně uznávané kontrolní experimenty, které jsou uznávaným základem každého výzkumu, bylo by možné poznat, že k odumírání nemocné i zdravé tkáně vedou samotné podmínky pokusu. Ve stuttgartském procesu o spalničkách v roce 2016 bylo nejvyšším soudem potvrzeno, že tato Endersova publikace neposkytuje důkaz o existenci virů. Přesto je Endersova publikace dílem par excellence, na němž je dodnes založen celý obor virologie (4).
Představený a vypočítaný genom viru (SARS-CoV-2)
Je tedy prokázáno, že ani fragmenty genomu SARS-CoV-2 nebyly dosud nalezeny ani u lidí, ani u zvířat (2). Ve slinách ani v krvi pacientů s tzv. kovidem se nepodařilo izolovat ani fragmenty, ani celé virové genomy.
Virologové pracují výhradně virtuálně a in vitro. Vše, co se sekvenuje, se vytváří fragmentárně z odumírající tkáně ve zkumavce, do které se přidá údajně infikovaný materiál a nejprve se dvakrát namnoží pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR), aby bylo možné získat dostatečný výchozí materiál pro výpočet fragmentu genomu.
S tímto již virtuálně vygenerovaným výchozím materiálem se pak dále pracuje čistě výpočetně, tj. pouze modelováním na počítači, a tak vznikne dlouhé vlákno genetického materiálu domnělého viru, který se nikdy nevyskytoval in vivo, tj. nikdy v živých organismech. Celý tento genom je simulován spojením extrémně krátkých fragmentů vytvořených pomocí PCR do dlouhého řetězce. Tomuto postupu se říká alignment a/nebo zarovnání. Celá věc je počítačem podporovaná technologie nukleových kyselin prostřednictvím tzv. alignmentů/assemblies (2, 3).
Tento virtuální postup, který vychází z myšlenkového vězení vzdáleného životu a nemůže se nijak vyjadřovat ke skutečnému životu, hrozí, že celou naši kulturu přitlačí ke zdi.
V této situaci je však také příležitost, protože v současné době jsou postiženi všichni lidé a ne jen okrajová skupina jako v případě AIDS (5). Všichni budou testováni a všechny myslitelné příznaky budou od nynějška přiřazeny Covidu – s otevřeným koncem. Dokud nebude tento řetězec přerušen, budou se vždy objevovat nové vlny s tzv. mutacemi. Mnoho lidí si proto také všimne, jak je to groteskní. To také povede k nepředstavitelnému přesunu moci a peněz v medicíně. Lékaři, kteří dosud seděli v sedle moci, se s tím nechtějí smířit, a proto jsou rozpory uvnitř medicíny stále větší.
Jako biolog se Stefan Lanka brzy specializoval na virologii. Ve svých publikacích na WissenschafftPlus a na internetové platformě Projekt Immanuel (6), kterou založili dva filmaři, jasně ukazuje, že virologie vyvrátila sama sebe svým vlastním jednáním. Oficiální věda zároveň dokazuje, jak je protivědecká, a to svými stále lépe zdokumentovanými aktivitami. Ještě nikdy nebyly důkazy tak jasné a zjevné jako dnes.
Ve vědě je to jasné: neexistenci něčeho NELZE dokázat. Pokud však pro existenci něčeho chybí důkazy, je jeho existence přinejmenším sporná.
Pro vědeckou práci, vědecké tvrzení, jsou kontrolní experimenty – jak již bylo zmíněno – naprosto nezbytné. To je mezinárodně zavedeno nejpozději od roku 1998 poté, co celosvětový lékařský skandál odhalil, že tato doporučení v té době chyběla (7). V nové virologii však tyto nezbytné kontrolní pokusy nebyly od roku 1954 nikdy zdokumentovány a pravděpodobně ani nebyly provedeny. Každý, kdo provádí výzkum z veřejných prostředků, se však písemně zavazuje, že bude tato pravidla dodržovat.
Už jen tato skutečnost porušuje a zneplatňuje zákon o ochraně před infekcemi, který všechna tato pandemická opatření legitimizuje. Zákon o ochraně před infekcemi masivně zasahuje do našich základních práv, ale základ tohoto zásahu není dán: Protivědecká povaha virologie, na níž jsou založena současná politická opatření, je ověřitelným faktem. Na webové stránce „Red Card for Corona“ jsou uvedeny zdroje a v čísle 4/2021 časopisu WissenschafftPlus matematik analyzuje, jak přesně se postupovalo v případě SARS-CoV-2 (8).
Zákon o ochraně před infekcemi správně požaduje vědeckost v § 1 odst. 2 s kogentním ustanovením. Není divu, že se virologové mýlí; mýlit se je lidské. Od počátku vědy se žádná teorie neujala. Skutečná věda funguje na principu neustálého zpochybňování. Stefan Lanka to s odkazem na čínské učení o vědě shrnuje takto: „Nejlepší poznání/definice je ta zítřejší, druhá nejlepší, kterou mám dnes, a třetí nejlepší, ta, které jsem včera sám uvěřil.“
Život se netvoří partikulárně, ale podstatně.
Neboli nejde o konkrétní zájmy, ale o podstatu!
Biolog Petr Augustin (9) nazývá látku, z níž vznikají všechny živé bytosti a která může měnit svůj stav skupenství někdy v hrubou, jindy v jemnou hmotu, primární látkou, Aristoteles ji nazývá éterem, Číňané ji nazývají čchi (dech života) a Indové ve Védě ji nazývají prána (dech života).
Postulovaná virologie je dodnes založena výhradně na tzv. genetice. Ta je naopak nejpozději od roku 2006 vyvrácena, jak mimo jiné působivě shrnul Die Zeit ve svém článku (10). Mezitím se ukázalo, že život není částicový ani buněčný, ale že se buduje z podstatné části prostřednictvím tkáňových vrstev – skutečných buněk se vyskytuje také velmi málo, ale nejsou výchozím materiálem, nýbrž se nacházejí spíše na periferii tkáně – a jedinou konstantou v živých organismech je změna. Pevné nukleové kyseliny, které jsou pro dnešní virologii rozhodující, neexistují.
Nukleové kyseliny se neustále mění a nepředstavují dědičný materiál, jak lze pochopit z výše uvedeného článku v časopise Zeit. Mutace (= proměna, adaptace, vývoj) probíhá neustále, je to normální stav a znak vitality. Z náhle změněné ribonukleové kyseliny (RNA) nelze usuzovat na patologického *mutanta*. Ale místo toho, aby genetici skutečně vystoupili na veřejnost a přiznali své mylné názory, pokračují v balancování mezi modelem a realitou a nazývají své balancování mezi modelem a realitou epigenetikou.
Epigenetika se stále snaží uchopit tyto nové poznatky jednostranným materialistickým přístupem, který alespoň do jisté míry zahrnuje vědomí, protože bylo zjištěno, že meditace, hudba nebo radostný pohyb v přírodě také umožňují neustálé změny DNA (deoxyribonukleové kyseliny). Na druhou stranu se RNA ve všech myslitelných variantách stejně neustále vytváří zdánlivě z ničeho, což je jeden ze základů adaptace a vývoje. Zdá se však, že to vše do virologie proniklo až dnes. Nejenže genetici neřekli veřejnosti, že VŠECHNY jejich předpoklady se ukázaly jako mylné – oni to nedokázali s fatálními následky (Covid-19, očkování bez jakéhokoli opodstatnění) ani pošeptat virologům.
Stejně jako právníci, i většina lékařů a mnoho lidí se domnívá, že virologie je vědecká, protože jejich očkovací politika zdánlivě stojí v čele medicíny již desítky let. Ve skutečnosti všechny tzv. epidemie ustoupily na současnou úroveň v důsledku zlepšení hygienických podmínek života lidí, a to ještě před zavedením očkování. To lze doložit působivým výzkumem (11). Nedostatek a otrava opět způsobily nerovnováhu.
Nedostatek plodí násilí – na všech úrovních
Virologie je také ve slepé uličce, protože virologové nepracují in vivo, ale s odumírající tkání in vitro. Tito vědci neberou v úvahu skutečnost, že tato tkáň odumírá již v důsledku obecných podmínek a že tato smrt tedy nemá nic společného s toxiny nemoci, ale s nedostatkem, se samotnými nepřátelskými/umělými experimentálními podmínkami, v nichž tkáň odumírá hladem a/nebo otravou. Elektronová mikroskopie také sama o sobě vytváří artefakty, které vedou k chybné interpretaci a které se v živé hmotě nevyskytují (12).
Životnost potřebná pro experimenty se krátce udržuje pomocí fetálního séra. Sérum z dospělých zvířat nebo lidí by způsobilo okamžité odumření kultur in vitro. Mimochodem, tento toxický koktejl antibiotik, fetálního séra, někdy s živočišnými bílkovinami, se aplikuje jako tzv. živá vakcína (13). Není proto překvapivé, že tato očkování již bez toxických adjuvans nepomáhají. V praxi se samozřejmě objevují problémy, které však zatím nevedly ke zpochybnění této metody.
Pokud by byly provedeny kontrolní pokusy nezbytné pro vědeckou práci, pak by se nejpozději dalo zjistit, že je něco zásadně špatně. Kontrolní pokusy ukazují, že jevy ve zkumavce jsou stejné jak u nemocné, tak u zdravé nebo ošetřené tkáně. Jak se však ukázalo již před Coronou, za kontrolu jsou zodpovědní sami výrobci vakcín, kteří nemají zájem na tom, aby jejich toxické vakcíny byly okamžitě staženy z trhu.
Stefan Lanka a jeho tým nechali tyto kontrolní pokusy s virem spalniček a SARS-CoV-2 několikrát provést nezávislými laboratořemi. Ty lze uvést jako důkaz v konkrétním opatření proti opatřením proti coroně (14). Projekt Immanuel shromažďuje důležité výzkumy a publikace na toto téma, vysvětluje vědecko-historické detaily materialistických chybných interpretací na videích.
Mimo jiné je zřejmé, že to, co se označuje jako „viry“, jsou nukleové kyseliny a bílkovinné fragmenty, kterých se v krvi vyskytují biliony. Bez nich by život nebyl možný. Prostřednictvím rozpadu buněk, resp. bílkovin a tuku vytvářejí artefakty, které jsou mylně interpretovány jako viry a nikdy nebyly biochemicky charakterizovány.
V sekci ke stažení jsou k dispozici šablony argumentace, jako například Otevřený dopis bývalému ministru zdravotnictví Jensi Spahnovi a publikace „Červená karta pro Coronu“ s vyvrácením virologie v sedmi bodech, přičemž každý bod již demaskuje všechna kovidová opatření jako nezákonná (15).
Historické kořeny dnešního nátlakového myšlení
Po celém světě je stále rozšířen názor, že v těle vznikají nebo existují hmotné vady, defektní buňky s chorobnými toxiny, které se množí, sdružují se do teroristických organizací, aby se rozšířily, vyhlašují válku vlastním tělům a jsou silnější než zdravé. Tento předpoklad vyplývá výhradně z čistě materialistického způsobu myšlení. Přeskok k víře v létající metastázy, které člověk může vykašlat a nakazit tak ostatní, je zřejmý a vychází ze stejného jednostranného pohledu. To je v souladu s dnešní mainstreamovou medicínou.
Ale – naštěstí pro nás všechny – se zde mýlí (16). Takzvaná pandemie korony je nyní vrcholným úspěchem, který přinesl dlouho očekávanou změnu paradigmatu, již prožívají mnozí vědci z nejrůznějších oborů a mnozí holisticky smýšlející lidé. Abychom pochopili, jak k této chybě došlo, stojí za to podívat se do historie.
Tento jednostranný materialistický pohled na svět je reakcí na jinou nerovnováhu, která se v průběhu staletí vytvořila. Mocenská instituce církve, která si monopolně nárokovala víru v Boha, lidi nejen děsila, ale svými dogmaty také bránila jakémukoli vědeckému přístupu. Dokonce i kněží jejich polyteistických předchůdců, starověkých bohů, chtěli svými vládnoucími znalostmi získat moc/manipulovat strachem. Tento přístup odděloval lidi od jejich přirozenosti, od jejich vlastního přístupu k božskému celku a ti pochopitelně hledali objektivní parametry, kterých by se mohli držet při vysvětlování života.
Jedna nerovnováha vytváří další
Přitom mysl a vědomí byly nejpozději v 19. století vykázány z vědy jako iracionální, aniž by si uvědomili, že tím brání cennému holistickému přístupu k záhadám života, který v žádném případě není v rozporu s vědeckým výzkumem. Celostní, mytologický přístup však nelze interpretovat takto prakticky mocensko-politicky, protože přirozená hierarchie se nepodobá mocensko-ideologické pyramidě, kterou lze využít pro konkrétní zájmy, ale zůstává celostně podstatná.
Stefan Lanka na základě svých výzkumů dospívá k závěru, že materialistické nutkavé myšlení se vyvinulo počínaje atomismem Démokrita (460 až 371), jeho učitele Leukippa (5. stol. př. n. l.) a Epikura (341 až 270) (17) a později prostřednictvím materialistické interpretace alchymie, která hledala zlaté jádro života ve fyzikálním štěpení a drcení hmoty, jako předchůdce univerzitní anatomie, která zase věřila, že je možné najít souvislosti živého v rozkladu.
Tento pohled na svět, který přinesl i mnohé technické pokroky, vedl k atomové a evoluční teorii i k transhumanismu, který byl formován eugenikou a přehoupl se do stroje na vyvolávání strachu, který byl stejně jednostranný jako monopolní, stejně jako jeho protějšek, mocenská instituce církve. Máme tu dokonalou hegelovskou dialektiku: dvě strany téhož dvojího rozdělení. Podle tohoto způsobu myšlení, který se vyvíjel více než 2500 let, musí existovat hmotné příčiny/defekty nemocí.
Kdysi existující poznatek, že slovo může zabíjet, zasáhnout člověka až do morku kostí, ale také že slovo může léčit, byl z oblasti naší současné oficiální vědy vykázán. Uniká nám, že víra v bohy v bílém je příčinou dobré poloviny našeho léčení. V tomto myšlenkovém vězení se nacházíme společně, ačkoli badatelé tyto hranice částečně rozmetali již před více než sto lety. Stále jsme nuceni učit se ve škole tyto chybné konstrukce vědeckých tvrzení, které jsou jen stěží zpochybňovány a jsou prezentovány jako fakta.
Chybné je to do té míry, že v tomto konkrétním/buňkovém vnímání života něco chybí. Chybí vědomí, pole vědomí, substance života, která se neustále mění, vše prostupuje jako pole a kterou Aristoteles nazval „éter“, pátý prvek – kvintesence (latinsky: quinta essentia). Výzkum, který integruje vědomí nebo morfogenetická pole, je však (dříve) odmítán jako „vitalismus“ a dodnes není oficiálně uznáván, ačkoli mnoho léčebných metod a technologií je na těchto poznatcích již dlouho úspěšně založeno. Nepoctivé je na tom to, že se nikdo na nic neptá. Protože to je protivědecké. Jak jsem řekla, myšlení mimo rámec, kladení otázek, je prvním a nejdůležitějším úkolem vědy.
Rozhodující podíl na tomto vývoji nezpochybnitelné interpretační suverenity státu v oblasti vědy měl německý patolog Rudolf Virchow (1821-1902). Přestože ještě v revolucích 1848/49 stál s humánními názory na barikádách, ze soukromých existenčních důvodů své přesvědčení přizpůsobil státní ideologii. Jako ředitel berlínské Charité se od roku 1858 podílel na omezování svobodné vědy zákony, aby si udržel moc prostřednictvím spojení státu a medicíny (18). Jak už to v dějinách bývá, osobní citlivost má pro lidstvo závažné důsledky. Vezměme si Edwarda Tellera, otce vodíkové bomby, který, traumatizován sovětským terorem, vyvinul zbraň pro hodné Američany, aby zničil zlé Rusy.
Demokritický atomismus inspiroval Rudolfa Virchowa k založení buněčné patologie. Položil tak základy teorie dědičných látek – a bohužel také zneužití moci Hitlerovým režimem při eutanazii – i když v té době již byla teorie mízy vyvrácena a embryologie s objevem zárodečných vrstev zjistila skutečnosti, které se diametrálně lišily od buněčného názoru.
Protivědecká povaha dotované vědy
Německo-židovský sociolog a právník Eugen Rosenstock-Huessey (1888-1973) již ve 20. letech 20. století rozpoznal, proč čistě materialistická věda může být pouze nevědecká (19). Stejně jako v trestním právu totiž vychází z precedentů, a proto může popsat pouze to, co již zná. Vývoj, tím méně objev něčeho nového mimo prostředí, nelze vůbec uchopit. A pak se pomocí pseudovědeckého výzkumu – tj. in vitro bez kontrolních pokusů – znovu a znovu dokazuje vymyšlený model. Všechny dosavadní skutečné objevy byly učiněny mimo model, takříkajíc laterálním myšlením. Oficiální model se však dále nerozvíjí, ale snaží se rozpory (anomálie) oklikou integrovat. Rozpory tedy nejsou nové, ale s krizí Corona dosahují vrcholu, který je všem viditelný.
V roce 1929 si Rosenstock-Huessey uvědomoval, že medicína si rakovinu představuje a léčí ji jako vzteklinu podle zastaralých metod Louise Pasteura. Pochopil, že teorie o infekci byly vyvráceny a že myšlenky o rakovině byly založeny na těchto vyvrácených myšlenkách. Z vlastní zkušenosti věděl, že *věda* je podporována státem jen proto, že upevňuje stávající představy, a tím marginalizuje skutečný výzkum, protože nikdo nemá rád „převracení svých ctností“. Bohužel je tomu tak i dnes.
Vědci se přece ztotožňují s tím, co dělají a chtějí si zachovat tvář. Politika tak udržuje vědu (= oficiální a dotovaný pseudovýzkum) a věda legitimizuje politiku, která vírou ve vědu získává absolutní autoritu a moc prosazovat jinak nemožná opatření (20). Tuto vědu a medicínu v zájmu státu rozhodujícím způsobem prosazoval již Rudolf Virchow a později ji vizionářsky analyzoval francouzský filozof Michel Foucault (1926-1984).
Ivan Illich (1926 až 2002), další vizionářský myslitel, ve své knize „Nemesis medicíny“ rozvádí, že medicína byla zkomercionalizována, a proto také musí každoročně přinášet zisk. Tento stálý růst v biologii nefunguje. Proto se diagnózy nemocí musí plíživě a nepozorovaně stále více rozšiřovat, například neustálým snižováním směrných hodnot, kdy je něco prohlášeno za patologické, nebo vypuštěním kritérií závažnosti a vysoké úmrtnosti z definice pandemie Světové zdravotnické organizace (WHO), aby bylo možné kdykoli vyhlásit pandemii (21) – s předvídatelným koncem v podobě zhroucení ekonomiky, zdravotnických systémů nebo rozpadu společnosti v důsledku paniky/kolapsu veřejného pořádku. V jistém smyslu Illich Coronu předpověděl.
Hluboký a celostní přístup k fenoménu života se zachoval například prostřednictvím Védy (sanskrt: vědění), sbírky duchovních textů v hinduismu, která byla nejprve předávána ústně a později zapsána a kterou lze dnes považovat za nadnárodní celostní duchovní vědění (22). Již před tisíci lety bylo známo poznání o medicíně těla a duše, které později popsal i Platón (23), a také to, že jako živé bytosti jsme vždy součástí božského celku: jedno a různé.
V sedmdesátých letech 20. století bylo toto spojení mezi tělem a duší znovu objeveno prostřednictvím psychosomatiky. Na obálce časopisu Der Spiegel z roku 1977 se objevil titulek „Rakovina – nemoc duše?“. (24). Výzkumníci psychosomatického karcinomu kolem profesora psychiatrie Clause Bahne Bahnsona správně rozpoznali, že rakovina vzniká v důsledku nezpracovaných traumat, ale kvůli materialistickým brýlím nechápali, proč má někdo problém v plicích, jiný v kostech nebo ve střevech.
Znovuobjevení medicíny mysli a těla
V roce 1981 publikoval Dr. Geerd Ryke Hamer výsledky svého systematického výzkumu rakoviny, který pomocí kartografie mozku ve vztahu k symptomům vyskytujícím se v orgánech/oblastech těla umožnil vědecky ověřitelný vztah mezi tematickými šoky, traumaty, odpovídajícími oblastmi mozku a symptomy interpretovanými jako nemoc (25).
Hamer si všiml, že čtyři různé tkáně v těle udávají tón prostřednictvím zárodečných vrstev, které reagují specificky podle typu konfliktu: Tam, kde v jednom typu tkáně dochází během konfliktně aktivní fáze ke zvýšenému růstu buněk, tj. k nádorům, dochází v jiném typu tkáně k vředům, tj. k atrofii buněk. Obě nemají nic společného se zhoubným onemocněním, ale jsou to rozumné speciální biologické programy, které lidem pomáhají řešit existenciální konflikt.
Často si konfliktní aktivní fáze nevšimneme a teprve program nápravy, fáze uzdravení, je mylně interpretován jako nemoc. Hamer tyto programy, které se automaticky aktivují v mozku a pomáhají tělu, mysli a duši vrátit se do rovnováhy, nazývá smysluplnými biologickými speciálními programy (SBS). Programy jednoho typu tkáně se nešíří do jiných typů tkání. Spíše se jedná o několik paralelně nebo za sebou probíhajících programů, jako je tomu v případě symptomu chřipky, který zahrnuje bolest končetin (= konflikt sebeúcty při léčení), nachlazení (konflikt zápachu nebo počasí při léčení), zánět hltanu (konflikt sousta při léčení) nebo zánět hrtanu (konflikt strachu při léčení). Diagnóza rakoviny tak může vyvolat strach ze smrti a také vznik nádoru v plicích. To je nesprávně interpretováno jako šíření metastáz.
K hromadným jevům dochází, když podobným konfliktem trpí více lidí. Například na konci první světové války se začaly léčit masové dlouhodobé konflikty strachu ze smrti, jaké zažívali vojáci v zákopech. To vedlo k masivní plicní tuberkulóze – tuberkulózní bakterie rozleptávaly nádor. Skupinové jevy mohou být také způsobeny empatií (rodiče se obávají o své dítě) nebo systematickou intoxikací, například očkováním, jak je to působivé v případě španělské chřipky nebo očkování proti obrně či Tamiflu (8). Skupinové účinky lze pozorovat také prostřednictvím hypnózy s hromadnou úzkostí.
Každé zvíře, které zažilo něco traumatizujícího, opustí traumatizující pole vědomí a nevrátí se do něj. Jen my lidé to nechápeme a myslíme si, že z toho nemůžeme vystoupit, protože jsme uvězněni ve smlouvách: v manželské smlouvě, nájemní smlouvě, pracovní smlouvě. Kvůli hromadě věcí, které nás tíží, si myslíme, že nemůžeme nic změnit, a vůbec se nehýbeme – jako bychom byli v šoku, jako žába ve vodě, která se zahřívá.
„Tělo je překladatelem duše do viditelného světa.“ – Christian Morgenstern
Vícefázový proces vysoce intenzivního, izolovaného konfliktního šoku až po konečné hojení je patrný v mozku v místech, která jsou přímo spojena vzestupnými a sestupnými nervy s odpovídající tkání orgánu na odpovídajícím místě v těle. Každý, kdo má nějaký příznak a chce vědět, odkud pochází, to může vidět na průřezovém snímku počítačové tomografie mozku.
Tam se mu ukáže, jak příznak probíhá a proč, nebo které příznaky byly v minulosti vyléčeny, protože zanechávají své specifické signály v metabolismu, a pokud dlouho přetrvávají, také v mozkových tkáních. V tomto ohledu je tato logická diagnostická metoda tvrdou vědou a je ověřitelná pomocí počítačové tomografie.
Jak je známo již od dob Platóna, Hamer tvrdil, že aby se člověk stal zdravým, je třeba léčit jeho duši. Nedostatek (např. výživy) a otrava jsou jediné vnější podmínky, které vedou k příznakům = nemocem. Všechny ostatní příznaky vycházejí z psychických příčin a lze je skutečně řešit pouze zde, i když moderní léky a chirurgie mohou být v té či oné situaci velmi nápomocné, zejména pokud člověk zná tuto univerzální biologii objevenou Hamerem.
Stefan Lanka zase jako biolog dokázal navázat na Hamerovy poznatky, že každá oblast v těle je zhmotnělou jednotkou vědomí, která přesně ví, co má s kterým předmětem dělat (26). Je naprosto fascinující proniknout do mysli života – biologie.
Nyní se však vraťme k naší současné situaci, kterou – chceme-li skutečně žít v harmonii se stvořením – musíme nejprve vyřešit. V tomto ohledu jsme všichni zodpovědní a povolaní jako jednotlivé, jedinečné části celku.
„Symptomy těla a psychiky jsou přesnými ukazateli toho, co duši zranilo a co ji léčí. Individuálně, kolektivně, historicky.“
Naléhavě se přestaneme vzdávat svého hlasu a přestaneme ho sami zvyšovat. Znovu si uvědomíme, že jsme tím, na koho jsme čekali. Nyní budeme uplatňovat pozitivní právo pomocí prostředků, které máme k dispozici. Protože pokud to neuděláme, uvidíme, co se z toho vyklube. Legitimizujeme sebestřednou mocenskou lobby, která se prostřednictvím našeho předchozího hlasování ujímá vlády, a lidé ztrácejí důvěru ve své vlastní schopnosti a odpovědnost a nechávají je přemýšlet, místo aby je zpochybňovali.
Věděli už, že všechna opatření jsou nezákonná, protože virologie byla vyvrácena a žádný virus SARS-CoV-2 nebyl dosud nalezen?
Touto větou by si každý mohl začít klást otázky na své bližní, policisty a administrativní pracovníky v konkrétních životních situacích poté, co si sám ověří výzkumy, které zde byly uvedeny, a vydat se cestou jejich stížností. Prostřednictvím pozitivního práva můžeme cíleně způsobit implozi “korona balónu”, abychom zabránili ještě větším škodám na tělech a duších lidí a zhroucení ekonomiky a veřejného pořádku.
Pozitivní právo se používá k vyjádření toho, že výsledek procesu s virem spalniček lze konzultovat jako platné právo v situaci Corona. Problém virů je stejný. A ve Stuttgartu bylo koneckonců soudem potvrzeno, že práce, která slouží jako základ virologie, neposkytuje důkaz o existenci virů. Spolu s předloženými kontrolními pokusy je zřejmé, že dosud nebyly izolovány a tedy ani nalezeny žádné viry.
Pokud jsme v souvislosti s tímto pandemickým tvrzením omezováni na svobodě nebo pokutováni za odmítnutí očkování, demonstrace, vyloučení z pracoviště, oslavy svátků nebo odmítnutí nosit masky, můžeme a měli bychom se velmi účinně obrátit na soud.
Každý může uvést fakt, že virologie vyvrací sama sebe svými vlastními publikacemi a dokazuje svou protivědeckost. Z právního hlediska se podle spalničkové judikatury jedná o konstatování skutečnosti! Protože však zákon o ochraně před infekcemi předpokládá vědeckost, je neplatný. Všechna opatření založená na zákoně jsou tedy nezákonná a protiprávní. Při tomto uvedení skutečností nese důkazní břemeno druhá strana. Pro tento postup lze odkázat na výzkum Stefana Lanky (27).
V případech odmítání očkování nebo jiných stížností na opatření je nejlepší vždy odkázat na základ celého pandemického příběhu, tedy na problematiku viru. Jiné, neméně důležité a správné argumenty, jako je nebezpečnost očkování, omyl PCR nebo využití rozvráceného zdravotnického systému, jsou kontraproduktivní, protože tyto linie argumentace rozpouštějí tolik „přesvědčení“ jednostranného materialistického pohledu na svět, že se argumenty zaplétají do procesu stížností a soudních řízení, což způsobuje průtahy a necílené komplikace v důsledku možných nedorozumění (27).
A naším cílem je přece co nejrychleji ukončit tuto globální katastrofu a zločin proti lidskosti způsobený jednostranným materialistickým vězením myšlení, abychom zabránili dalším škodám. Upozorňovat na nebezpečnost očkování je proto zbytečné, protože v oficiálním narativu se nebezpečnost připouští, ale přijímá se jako služba lidstvu. Například ve Skandinávii byla narkolepsie uznána za poškození způsobené očkováním s možnými fatálními následky jako hrazené poškození způsobené očkováním (28).
Tvrzení, že PCR testy jsou nesmyslné, je krok správným směrem, ale odvádí pozornost od zásadní skutečnosti, že žádná pandemie neexistuje. Protistrana by mohla způsobit další škody prostřednictvím nových a stejně neúčinných testovacích systémů. Každý, kdo se chce tomuto tématu věnovat podrobněji: V číslech 4/2021 a 1/2022 časopisu WissenschafftPlus je nevědecká povaha metody PCR testů pečlivě a srozumitelně vysvětlena matematikem (29).
To jasně ukazuje, že tyto testy nemají žádný význam. Stefan Lanka nastínil ústřední bod problému důkazů o viru v dopise bývalému ministru zdravotnictví Jensi Spahnovi z 5. října 2021 (zde cz verze, pozn. překl.), který brzy adresuje i novému ministru zdravotnictví. Lanka podá na Spahna žalobu, protože neudělal nic, aby zabránil poškození obyvatelstva, přestože o situaci věděl.
Otázka důkazů o viru je tím zásadním bodem, který může celou pandemii na celém světě okamžitě ukončit. Jediná otázka zní: Jsme připraveni všechno zpochybnit?
Tento dopis může sloužit jako argumentační základ pro každého, kdo se vydá cestou stížnosti. Je k dispozici v němčině a angličtině v sekci Projekt Immanuel ke stažení. Tyto argumenty neplatí pouze v Německu. Pokyny pro vědeckou práci byly stanoveny na mezinárodní úrovni. Narativ o pandemii je všude založený na předpokladu existence viru, který je prohlašován za fakt.
Proč je očkování skutečně nebezpečné: klíčové slovo nanočástice
Ještě jednou k tématu očkování z výzkumné pokladnice Stefana Lanky: toto očkování nemá žádný pozitivní účinek. Jediný – škodlivý – účinek mají pomocné látky, které obsahují a které jsou naopak vysoce toxické. Jsou stále toxičtější a reakce organismu je nesprávně interpretována jako imunitní reakce (30).
Ve skutečnosti se tělo proti otravě brání opravným programem. Tzv. adjuvanty jsou kromě jiných jedů (latinsky virus) nyní čtyři různé třídy látek nanočástic, které se z těla velmi obtížně znovu vylučují. Tyto látky rozpustné v tucích více či méně rychle migrují z místa vpichu.
Pokud je při inokulaci zasažena céva nebo nervová dráha, mohou nanočástice způsobit trombózu nebo embolii. Čím slabší je svalová tkáň, tím rychleji tyto nanočástice migrují. Čím lépe je sval prokrven, jako je tomu u sportovců, tím vyšší je riziko zasažení cévy. V minulosti se při očkování musela provádět „aspirace“, aby se to vyloučilo. Dnes se to již v očkovacích centrech se sotva vyškoleným personálem nedělá, protože toxické adjuvans mohou při nesprávném podání způsobit dlouhotrvající sterilní abscesy, které by byly jasně rozpoznatelné jako poškození vakcínou a tomuto riziku je třeba se tímto způsobem vyhnout.
Na druhou stranu samotná mRNA nepředstavuje žádné významné nebezpečí, což lze pochopit z nefunkční genetiky (31). Velmi rychle se metabolizuje. Proto je důležité zaměřit kritiku vakcín – zejména ze strany hrdinů alternativní scény, kteří svého času uspěli s očkováním proti prasečí chřipce Tamiflu – na nanočástice. V té době to byly pouze nanočástice. Když se obyvatelstvo dozvědělo, že federální vláda a armáda obdržely šarže vakcíny bez nanočástic, 93 % obyvatelstva očkování odmítlo. Od té doby se nanočástice nestaly o nic zdravějšími a místo jedné třídy látek s extrémně vysokým potenciálem alergií nyní existují čtyři, což přispívá k přímé toxicitě „nanočástic“.
Podle Stefana Lanky odvádějí orgie strachu o oxidech grafenu používaných jako mazivo pro jehlu, o spike proteinech, o globulinech, které ve skutečnosti ukazují na alergii na použité látky a o genetických manipulacích (genetické inženýrství nefunguje) pozornost od skutečně velmi nebezpečných nanočástic a dalších nedeklarovaných pomocných látek/toxinů a šíří ještě větší strach (32) (zde cz verze textu, pozn. překl.). Nicméně cizorodé bílkoviny a toxiny nemají v lidském těle co dělat a všechny tyto zásahy jsou zničující zejména pro děti a lidi s nedostatkem energie.
Celostní pohled na lidský život – v radosti!
„Jsem si naprosto jistý, že až se lidstvo přestane odsuzovat a začne chápat, co je to být člověkem a lidé si uvědomí, že toto vědomí již nosí ve svých srdcích, touhách a snech, pak se uvolní tolik synergií, že k tomu dojde velmi rychle. Volně podle teologa Paula Schwarzenaua “Jsem přesvědčen, že mnohé lze osvobodit snadno”.
Pokud se nám podaří dát dohromady jen dvě hrstky skutečně otevřeně smýšlejících lidí, kteří budou ochotni tyto zde sdílené poznatky uvést do praxe ve svých životech a ve výměně s institucemi obeznámenými vládou, můžeme koronový balonek cíleně přivést k implozi dříve, než nám vybouchne do tváře zhroucením veřejného pořádku v důsledku ekonomického kolapsu, který je důsledkem těchto opatření.
Neměli bychom se k tomu zavazovat a věřit, že to bude trvat ještě nejméně jednu generaci a že si nejprve projdeme peklem – naše víra (a z ní vyplývající činy) hory přenáší! Slovo se stává tělem. Zde můžeme brát Bibli opravdu doslova. To, co si myslíme, má vliv – v pozitivním i negativním smyslu. Proto bychom měli věnovat pozornost svým myšlenkám. Postavíme se za to, aby se to stalo nyní a aby se to vyjasnilo!
Máme mentální a také technické možnosti, jak žít ohleduplně a udržitelně se vším a se všemi. Všichni jsme na jedné lodi a musíme najít způsob, jak učinit zadost spravedlnosti a zároveň nevytvářet nové katastrofy tím, že budeme druhé odsuzovat. Jde o to, aby si poctiví lidé – včetně vědců -, kteří naletěli, mohli zachovat tvář a naopak jiní, kteří se provinili, jako například bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn, se museli zodpovídat před soudem.“
Otázka existence viru vede k do očí bijící nevědeckosti a protiústavnosti opatření a politiků, kteří jsou za ně zodpovědní.
„Jednoho dne, až se staneme pány větru, vln a přílivu, budeme ve prospěch Boha využívat síly lásky. Pak lidstvo podruhé v dějinách světa objeví oheň.“ – Tailhard de Chardin
„Takový je život. Biologie není nic jiného. Žádná živá bytost se v životě nepotýká s tím, aby bojovala a byla silnější. Máme symbiózu a radostnou a tvůrčí účast na všech úrovních. Mnozí biologové stále nechápou, že nedostatek způsobuje agresi a násilí. Velmi dobře to můžeme pozorovat v živočišné říši.
My lidé máme díky své technologii a především díky svým vrozeným lidským právům, která nám nikdo nemůže vzít, možnost nedostatku předcházet, a pokud k němu přesto dojde, můžeme jej kompenzovat prostřednictvím solidarity. Platí lidská práva pouze pro ty, kteří mají to štěstí, že žijí v hojnosti? To je jistě náš lidský úkol, chovat se jako solidární lidská rodina. Jen když se bude dařit všem, bude se dařit i mně.“
Nově nabyté zkušenosti je třeba neustále integrovat a začleňovat do organizace naší komunity, protože se neustále mění. Pokud se tak neděje prostřednictvím uplatňování pozitivního práva všemi svéprávnými částmi společnosti, šíří se elitářské menšiny. Pak jsou rozhodnutí těch, kdo jsou u moci, namířena proti většině a proti životu samotnému, který se udržuje symbiózou.
Filozofka Hannah Arendtová jasně pojmenovala limity zastupitelské demokracie a její náchylnost k diktatuře (33). To je již delší dobu stále zřejmější. Musíme najít nové formy společenství na základě lidských práv a znovu vzít vážně svou odpovědnost jako suverénní součást tohoto společenství.
Máme-li nyní šanci přetvořit svět ve smyslu království nebeského, které máme v sobě, snad se skutečnou přímou demokracií, bez zkorumpovaného stranického a mediálního systému, bez profesionálních politiků, kteří jsou ve skutečnosti jen lobbisty, pak bychom měli vzít v úvahu trojí strukturu společnosti, jak ji kdysi velmi přesně formuloval Rudolf Steiner (34).
„Nemůžeme svévolně vnucovat principy Francouzské revoluce třem oblastem duchovního, právního a ekonomického života, které nás tvoří jako společenství. Potřebujeme svobodu v duchovní oblasti, rovnost v právní oblasti a bratrství v ekonomické oblasti. Rovnost v ekonomice přináší marxismus/socialismus, což vidíme jako vývoj na globální úrovni, například v čínském modelu, kde se kapitalismus a komunismus až děsivě dobře doplňují. Ale také musí okamžitě přestat absolutní absurdita, že korporace neplatí daně díky své kupní síle prostřednictvím tzv. odečtů s daňovými úřady.
V současné době jsme ve světové válce. Tuto válku si vynucuje pouze náš měnový systém. Způsob, jakým je náš měnový systém organizován a kryt, nutí k agresi. To správně rozpoznal Silvio Gesell (1862 až 1930) (35). Vnucuje nadvládu těm, kteří vytvářejí a nakonec hromadí peníze na základě matematických způsobů. Ti, kteří si chtějí tuto nadvládu udržet, tak mohou učinit pouze prostřednictvím větší nabídky peněz. I zde balon brzy exploduje.
Ale: nikdy jsme neměli světovou válku s tak malým počtem mrtvých. Stane se to jen v nejnutnějším případě. O tom jsem přesvědčen. I to by nám mělo dodat odvahu postavit se za právo, které je nám vlastní, odvážně, s fantazií a v neposlední řadě s humorem.“
Závěr
Výzkum Stefana Lanky je pro mě chybějícím článkem v mém osobním výzkumu a získaných názorech na život, zdraví a nemoc. Z vlastní zkušenosti jsem dospěla k přesvědčení, že v každodenním životě v tomto smyslu žádná nákaza neexistuje. Naproti tomu: Základní hygiena je důležitá například proto, aby se do obydlí nedostaly rozkládající se látky. Neexistence virů se mi na základě zde prezentovaného biologického výzkumu jeví jako pravděpodobná a pochopitelná a přála bych si, aby mnozí badatelé tuto tak rozhodující argumentaci a rozhodující kontrolní experimenty týkající se SARS-CoV-2 ověřili nebo sami provedli, aby bylo stále více jasno. Vyzývám také čtenáře, aby si vše sami prozkoumali, protože poznání je nejlepší očistou.
V historii se tak často z neznalosti a strachu prosadil destruktivní program a pokračovalo se v něm. Nyní se nám však v důsledku imploze jednostranného materialistického pohledu na svět naskýtá příležitost toto kouzlo společně prolomit a s pomocí jasnosti, moudrosti a skutečné vědy dosáhnout kolektivního skoku ve vědomí a tím i skoku ve vývoji lidstva. To umožňuje globální propojení.
Navíc postupy zúčastněných herců působí tak groteskně, že je stále možnost se z tohoto špatného filmu nakonec probrat. Poznání je k dispozici do posledního detailu, aby člověk porozuměl sobě, bližnímu, životu samotnému a také aby se mohl beze strachu nechat zasvětit do tajemství života, které navzdory nejlepším vědeckým poznatkům zůstává.
Corona nám poskytuje jedinečnou historickou příležitost – pro všechny lidi současně – rozpoznat staré vědění jako falešné nebo jako omezené a neúplné. Je čas jednat, lidsky a moudře, dalo by se říci, že i bohulibě.
Jsme lidmi a jsme mocní tím, že jsme lidmi.
Mnohem větším zadostiučiněním je projevovat lidskost namísto nelidskosti. Předpokládat nelidskost druhé strany pomáhá jen v prvním okamžiku hrůzy. Abychom však překonali nelidskost, musíme být lidmi. To platí jak v materiální, tak v duchovní realitě.
Hamerovy poznatky o univerzální biologii jsou přitom tak cenné pro budoucí životaschopnost a mír, protože opouštějí zlo jako příčinu symptomů, které jsme kdysi nazývali nemocí. Hamer sám bohužel kvůli vlastnímu masivnímu traumatu nedokázal překonat toto myšlení dobra a zla (v soukromí). Ale jeho objevy nám to umožňují!
Zdroje
Seznam zdrojů pro článek „ANO životu“
Tento text původně pocházel z rozhovoru se Stefanem Lankou. Velmi zvláštní poděkování patří redaktorce Silke Rudolphové, která svou jemnou a náročnou úpravou velmi přispěla k přehlednosti tohoto textu.
Všechny neoznačené sekce citací jsou citovány přímo z rozhovoru se Stefanem Lankou.
(1) https://youtu.be/EtsGdxitwMA
(2) https://wissenschafftplus.de/uploads/article/wissenschafftplus-virologen.pdf
(3) „Fehldeutung Virus I, II, III in Ausgaben von *WissenschafftPlus* Ausgaben 1/2020 bis 3/2020, https://wplus-verlag.ch/de_DE
(4) https://pubmedinfo.files.wordpress.com/2017/01/propagation-in-tissue-cultures-of-cytopathogenic-agents-from-patients-with-measles.pdf
(5) https://telegra.ph/HIV–AIDS-einfach-und-simpel-demontiert-01-03
(6) https://projekt-immanuel.de
(7) https://de.wikipedia.org/wiki/Friedhelm_Herrmann
Richtlinien wissenschaftlichen Arbeitens: https://www.dfg.de/download/pdf/foerderung/rechtliche_rahmenbedingungen/gute_wissenschaftliche_praxis/kodex_gwp.pdf
(8) https://rotekartefuercorona.de/documents/drei-rote-karten-für-corona-v0.2-2021.pdf
(9) http://www.dichtes-wasser.de
(10) Ulrich Bahnsen: Erbgut in Auflösung , *Die Zeit*, 6. November 2008, https://www.zeit.de/2008/25/M-Genetik?utm_referrer=https%3A%2F%2Fduckduckgo.com
(11) https://youtu.be/jf-ktZcSl6A und https://telegra.ph/Der-Impf-Mythos-Die-Statistiken-08-16
und Dr. Stefan Lanka und Ursula Stoll: Corona — Weiter ins Chaos oder Chance für ALLE?, Praxis Neue Medizin Verlag, 2020.
(12) Fehldeutung Virus I, Ausgabe 1/2020 *WissenschafftPlus*, https://wissenschafftplus.de/uploads/article/wissenschafftplus-virologen.pdf
(13) https://telegra.ph/Impfherstellung—fötales-Rinderserum-und-abgetriebene-Föten—Ein-Schandfleck-der-menschlichen-Geschichte-01-13
(14) https://odysee.com/@DeansDanes:1/cpe-english:f und https://odysee.com/@katie.su:7/Stefan-phase-3-english:3 und https://odysee.com/@DeansDanes:1/brennpunkt-8:d
Schriftlich werden diese Ergebnisse in Kürze in den USA publiziert.
(15) https://wissenschafftplus.de/uploads/article/das-ende-von-corona-eine-chance-fuer-alle.pdf
(16) https://wissenschafftplus.de/uploads/article/Wissenschafftplus_Entwicklung_der_Medizin.pdf
(17) Stefan Lanka: Corona — Es geht um mehr: um alles, *WissenschafftPlus* Ausgabe 2/2021.
(18) https://wissenschafftplus.de/uploads/article/Wissenschafftplus_Mohr_Virchow.pdf
(19) Johann Siegfried Mohr: Eugen Rosenstock-Huessey — Ein ansprechender Mensch, *WissenschafftPlus* 4/2020 und 1/2021 sowie das Werk von Eugen Rosenstock-Huessey selbst.
(20) https://youtu.be/jqe-QifgVZU
(21) https://uncutnews.ch/die-who-ist-eine-institution-der-korruption/
(22) Armin Risi: Gott und die Götter — die prophezeite Wiederkehr des vedischen Wissens, Govinda Verlag 2020.
(23) https://seamusomahony.com/books/can-medicine-be-cured/ auf Seite 262
(24) https://www.spiegel.de/politik/krebs-durch-seelenschmerz-und-soziale-qual-a-42ac2c92-0002-0001-0000-000040749012
(25) Zur Biologie nach Hamer: https://www.krankheit-ist-anders.de
https://wplus-verlag.ch/de_DE/p/buy/die-universalbiologie-eine-lebenseinstellung
(26) Weiterführend und Vertiefung des Themas Biologie nach Hamer: Universalbiologie in *WissenschafftPlus* ab Jahrgang 2010 kontinuierlich dokumentiert: https://wplus-verlag.ch/de_DE/cat/abonnement-1
(27) https://projekt-immanuel.de/videos/kb-nr-06-keine-angst-vor-der-impfpflicht/
(28) https://www.spiegel.de/gesundheit/diagnose/schweinegrippe-impfung-schweden-entschaedigt-narkolepsie-patienten-a-1092175.html
(29) Ein neues Coronavirus im Zusammenhang mit menschlichen Atemwegserkrankungen in China, *WissenschafftPlus* 4/2021.
(30) https://telegra.ph/Die-Gefahr-der-Nanopartikel-die-in-den-Impfstoffen-verwendet-werden-02-03
(31) Stefan Lanka: Gefährliche Behauptungen, *WissenschafftPlus* 3/2021.
(32) https://projekt-immanuel.de/videos/kb-nr-04-nanopartikel-und-impfungen/
(33) https://www.rosalux.de/fileadmin/rls_uploads/pdfs/Utopie_kreativ/113/113_Schindler.pdf
(34) Axel Burkart: „Soziale Dreigliederung“ nach Rudolf Steiner, *Geisteswissenschaften TV*, https://youtu.be/iDeayjdXf8I
(35) https://www.silvio-gesell.de
(36) Aus Armin Risi: Der Radikale Mittelweg, Kopp Verlag, 2. Auflage, Januar 2016.
Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš 11. června 2022 Isabelle Krotch Ano životu – Pro mnoho mých bližních je tento text převratnou výzvou, protože zpochybňuje a otřásá do základů obvyklými strukturami myšlení a života. Pouze pokud jsme svou identitu nespojili se ztotožněním s materialistickým pohledem na svět, můžeme tuto radikální změnu perspektivy…