Corona_Fakten: Long Covid – Co je to?

Zdroj

Přeložil: Vladimír Bartoš

22. června 2022

Příspěvek Ursuly Stollové

Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví je koronavirus považován za multiorgánový virus, který se údajně kromě plic vyskytuje i v řadě dalších orgánů (např. v ledvinách, srdci, játrech nebo mozku). Faktem je, že nukleotidy se samozřejmě nacházejí všude v lidském i zvířecím organismu. Nazývat tento soubor určitých genů koronavirem není správné, protože sekvence deklarovaného koronaviru byla vytvořena pouze mentálně pomocí obrovského výpočetního výkonu. Tuto skutečnost úřady dodnes ignorují. 

Vzhledem k těmto mylným předpokladům dospěla většina lékařů a virologů k závěru, že “viry” (v současnosti koronavirus) mohou vyvolat zákeřné příznaky a poškodit celý organismus. 

Z toho pak vyvozují (mylný) závěr, že postižení budou trpět příznaky a/nebo pozdními následky ještě dlouho po překonání infekce. 

Již několik měsíců se do skupiny „Covid-19“ zařazují další a další nemoci. To, co kdysi začínalo atypickým zápalem plic, se dnes označuje za multiorgánové selhání. A proč vědci stále označují Covid-19 jako atypický zápal plic, když tvrdí, že našli virus, který ho způsobuje, a dokonce i vakcínu, která mu odpovídá? 

Uvádí se, že vzhledem k novosti viru nelze definovat dlouhodobé účinky ani možné následné škody. To znamená, že pokud jste přežili nachlazení nebo zápal plic, všechny příznaky, které se objeví později, jsou zahrnuty do konstrukce Covid-19 jako další klinické obrazy a jsou vydávány za Long Covid. Díky tomuto přístupu je tedy možné kdykoli zahrnout do konglomerátu příznaky, které se vyskytují v různých časech a paralelně. 

Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví 80 % všech nemocných pociťuje infekci korona jen málo nebo vůbec. Pokud je onemocnění mírné, obvykle se vyléčí po dvou až třech týdnech. V závažných případech trvá zotavení dvakrát déle. Dlouhodobé následky jsou pozorovány především po intenzivní léčbě [1]. 

[1] https://www.zusammengegencorona.de/informieren/koerperliche-gesundheit/long-covid-langzeitfolgen-einer-covid-19-erkrankung/

Odborníci nicméně propagují, že pozdní účinky se objevují bez ohledu na to, zda měl někdo lehký nebo těžký průběh nemoci. 

Zatímco Německá společnost pro pneumologii a respirační medicínu předpokládá, že 10 % všech pacientů trpí dlouhodobými následky, jiné publikace uvádějí, že 20-40 % dříve nemocných trpí post-koviditou a že se zřizují první ambulance pro dlouhodobou koviditu. Údaje z Anglie například uvádějí, že přibližně 40 % těžce nemocných je odkázáno na dlouhodobější lékařskou pomoc, protože musí bojovat se sníženou funkcí plic nebo jsou postiženy i jiné orgány. 

Deník ÄrzteZeitung z 31.5.2021[2] uvádí, že výzkum předpokládá, že pozdními následky infekce COVID trpí v Německu přibližně 350 000 lidí. 

[2] https://www.aerztezeitung.de/Politik/Forschungsministerin-geht-von-350000-Long-Covid-Patienten-aus-420027.html

Celosvětově je údajně každý desátý člověk zatížen postkovidovými příznaky. 

Podle studie provedené ve Wuhanu na přibližně 1700 pacientech léčených v nemocnici trpělo po šesti měsících 63 % postižených únavou nebo svalovou slabostí. 26 % bylo zatíženo poruchami spánku a 23 % se potýkalo s depresemi nebo úzkostnými poruchami [3]. Německá předběžná studie dospěla ke srovnatelným výsledkům [4].

[3] https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)32656-8/fulltext

[4] https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.02.12.21251619v1

Mezi příznaky Long Covid patří vyčerpání, dušnost, neurologické poruchy, náhlé zvracení, silné závratě, bolesti hlavy, potíže se soustředěním, svalová slabost, nespavost, záchvaty paniky, úzkostné poruchy, deprese, olověná únava (příznaky únavy), bušení srdce, poruchy kognitivních funkcí, poruchy tvorby slov a demence. Podle pitevní studie z Hamburku nepatří zánět srdečního svalu nebo osrdečníku mezi Long Covid příznaky [5]. Nebo bychom měli raději napsat, že ještě ne?

[5] https://www.internisten-im-netz.de/aktuelle-meldungen/aktuell/long-covid-welche-rolle-spielt-das-herz.html

Následky prý trpí i děti a dospívající. 

V případě mírného průběhu se mezi příznaky Long Covid řadí především následné poruchy paměti nebo ztráta chuti a čichu. Jedním z nejčastějších příznaků postkovidu je však únava (chronický stav vyčerpání). Z tohoto důvodu věnujeme posledně jmenovanému klinickému obrazu samostatnou kapitolu. 

Pokračujme v pořadí. 

Proč někteří postižení trpí příznaky nazývanými pozdní účinky – long covid – ještě dlouhou dobu po skončení nemoci? 

Z hlediska univerzální biologie zde přichází v úvahu několik možností: 

  1. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé následky byly pozorovány především po léčbě na jednotce intenzivní péče, vyvstává otázka, zda pacient nebyl léčen nesprávně. Byla intubace provedena příliš brzy? Trpěl pacient více vedlejšími účinky podávaných léků? Byla použita antivirotika atd.? Je však třeba říci, že léčba na jednotce intenzivní péče vždy přispěla k tomu, že postižené osoby trpěly déle a masivněji dalšími příznaky. Z tohoto důvodu může konstruktivní pohled vést k výsledku pouze v každém jednotlivém případě. 
  2. Fáze zotavení ještě nebyla dokončena, proto má postižený stále příznaky. Negativní výsledek testu neznamená, že se člověk z nemoci uzdravil, protože test nemá žádný význam. Doba trvání a závažnost příznaků se vždy vypočítává z hmotnosti konfliktu. 
  3. Dotyčná osoba má stále pozitivní test a domnívá se, že to znamená, že je stále nemocná. To ho může vést do nekonečné smyčky a příznaky nezmizí.
  4. Osoba má za sebou několik biologicky nezbytných procesů (např. nachlazení, bronchitida), ale stále se nachází ve fázi konfliktu se ztrátou čichu. Tento konflikt dosud nevyřešil. 
  5. Další šoky se staly nezbytnými při diagnóze „Covid-19“ a výskytu např. kašle. Představitelný by byl konflikt kůry nadledvin, ve kterém má člověk pocit, že byl vychýlen z kurzu („vydal se špatnou cestou“). Zatímco ostatní konflikty dosáhnou svého závěru, konflikt nadledvin zůstává v konfliktní fázi a člověk trpí extrémní únavou poté, co přežil ostatní příznaky. 
  6. K bodu 5: Takzvané diagnostické šoky jsou různé. Pokud člověk prožije díky vyslovené diagnóze velký šok, může to ovlivnit hrtanové svaly a od té doby trpí motorickými problémy řeči (např. koktáním). Pokud šok na fyzické úrovni zasáhne pojivovou tkáň plic nebo bránici, protože máte pocit, že už nemůžete správně dýchat, můžete trpět dušností. Přetrvávající dušnost má mnoho příčin. 
  7. Zatímco člověka trápí kašel, nachlazení a bronchitida, nemá návštěvy a cítí se odloučen od rodiny. Člověk je velmi osamělý a trpí (dalším) konfliktem z odloučení. S odezněním příznaků přetrvává separační konflikt a nastupují poruchy krátkodobé paměti.
  8. V důsledku velkého množství úzkosti a paniky se v člověku nahromadí obrovská masa konfliktu. Pokud se nyní člověk dozví, že to přece jen není tak špatné a vyřeší konflikt například po dvanácti měsících, budou jednak příznaky závažnější a jednak bude zotavení trvat téměř dvanáct měsíců. Po skončení této fáze může člověk i nadále (po několik měsíců) trpět vyčerpáním, únavou a svalovou slabostí, protože fáze zotavení je pro organismus rovněž vyčerpávající. V minulosti bylo známo, že lidé (zejména s jinými nemocemi) potřebují delší dobu rekonvalescence, aby se plně zotavili. Poznámka: Svalová slabost může být také důsledkem sekundárního konfliktu. 
  9. Lidé s dalšími nemocemi (v ortodoxní medicíně nazývanými preexistující stavy) obvykle užívají různé léky. Když se přidá další fáze obnovy, trpí stále více. Pokud jsou nyní podávány i další léky, musí jejich organismus tuto další zátěž vydržet. Navíc interakce jednotlivých léků nejsou známy žádnému biologovi, lékaři ani chemikovi. Některé interakce mohou vést k neurologickým poruchám, závratím, bolestem hlavy atd. 
  10. Dříve jste měli pozitivní výsledek testu, ale žádné příznaky. Později dostanete negativní test. Zatímco člověk „čekal“ na příznaky, ale ty se nedostavily, strach a panika narůstaly. Od té doby člověk trpí záchvaty paniky (z nemocí), zvláště když se opět čeká na výsledek testu.
  11. Pokud úzkost a panika zůstávají v popředí, trpí člověk také nespavostí a úzkostnými poruchami. Kromě toho se v důsledku této konfliktní fáze mohou objevit deprese nebo bušení srdce. 
  12. Při konfliktu ledvinových sběrných kanálků se všechny příznaky zhorší, což prodlouží dobu rekonvalescence. 
  13. Pokud člověk neustále slyší a vidí v televizi hororové příběhy, může být fáze zotavení odpovídajícím způsobem přerušena. V důsledku toho dochází k neustálým recidivám, což znemožňuje dosažení stabilního zdraví. Nemoc se stává chronickou. 
  14. Mitochondrie jsou trvale poškozovány podáváním toxických léků (např. antivirotik) nebo vakcín a jejich adjuvans (např. nanočástic, antibiotik). 
  15. Na záchranné očkování se čekalo více než rok a půl. Po podání dávky se člověku uleví a přestane se bát, že onemocní. V závislosti na předchozích otřesech se nyní dostavují symptomy fáze obnovy. 

Doufáme, že díky této prezentaci pochopíte, proč a jak se mohou objevit takzvané příznaky Long Covid. Z tohoto důvodu si tento seznam nečiní nárok na úplnost. Vždy je důležité osvětlit existující symptomy a vnímat každého člověka v jeho individualitě. Nelze házet lidi (a zvířata) do jednoho pytle!

Jak již bylo zmíněno, strach a strašení mohou zintenzivnit konfliktní fáze. Od začátku roku 2020 vyvolávají média a politici prostřednictvím neustálých zpráv o katastrofách strach z ohrožení života a permanentní paniku. Strach vždy působí jako sympatetický prvek. Existující strach tak vždy zvyšuje masu konfliktu. 

To znamená, že buď se ve fázi zotavení objeví závažnější příznaky nebo že zbývající strach způsobí, že se příznaky nemoci protáhnou. Samozřejmě je také možné, že se nevyřeší všechny konflikty, ale že například ztráta čichu a chuti bude stále přítomna, protože hrozba údajného viru stále přetrvává. 

Většina lidí má daleko k tomu, aby se na nemoc dívala klidně a vyrovnaně. Naopak, většina z nich při výskytu jakýchkoli příznaků panikaří. Je tedy něco zvláštního, když se signály nemoci vlečou? Možná jste to zažili na vlastní kůži? Dostali jste průjem a váš partner reagoval v naprosté panice: Okamžitě jděte k lékaři, nejlépe do nemocnice! Různé pocity, které lze při těchto slovech zažít, jsou rozmanité. Možná průjem druhý den zmizel, ale vrátil se, když se váš partner uklidnil. Takové „průběhy nemoci“ jsou často pozorovány. Byly popsány jako „recidivy“. Možná však máte zkušenost, že váš protějšek čelí příznaku s klidem a rozvahou. U lůžka jste dostal šálek čaje a láhev s horkou vodou a po třech dnech jste byl opět zcela zdráv. 

Z těchto důvodů může být nejvyšší prioritou jako vodítko pro všechny příznaky pouze: 

UDRŽUJTE ODPOČINEK!

Z toho lze vyvodit i následující závěr: 

Všichni terapeuti, kteří vás vyděsí diagnózou nebo dokonce předpovídají váš budoucí život, nejsou schopni vás podpořit v uzdravení s ohledem na následné léčebné metody.

Sdílet na sociální sítě

Zdroj Přeložil: Vladimír Bartoš 22. června 2022 Příspěvek Ursuly Stollové Podle Spolkového ministerstva zdravotnictví je koronavirus považován za multiorgánový virus, který se údajně kromě plic vyskytuje i v řadě dalších orgánů (např. v ledvinách, srdci, játrech nebo mozku). Faktem je, že nukleotidy se samozřejmě nacházejí všude v lidském i zvířecím…

Sdílet na sociální sítě