Dr. Melissa Sell – úryvky z rozhovorů
Rozhovory s: Alec Zeck, Dawn Lester – odkazy:
https://t.me/symbiozazivotachat/4211
(Odkazované PDF překlady kompletních přepisů rozhovorů jsou přeložené automaticky bez korektur, tzn. se všemi nepřesnostmi)

Proč zvířata ve volné přírodě často netrpí těmi samými chronickými nemocemi jako jako zvířata v zoologických zahradách?
“Tělo tedy přesně ví, jak se v daném okamžiku cítíte, a má speciální biologický program, který může aktivovat, aby proměnilo vaše tkáně. Tkáně se mohou změnit, aby lépe vyhovovaly dané situaci. Pokud tedy potřebujete větší ochranu nebo více trávicích šťáv, může spustit program řízený mozkem, který změní tkáně tak, aby vám pomohly danou situaci lépe přežít. Je to neuvěřitelné. A v přírodě se tyto věci dějí velmi rychle, že? Tyto programy se spustí, pomohou vám přežít velmi krátký konflikt a pak se vypnou. Problém je v tom, že my zažíváme konflikty, které trvají velmi dlouhou, dlouhou, dlouhou dobu, že? A že je neustále znovu aktivujeme, protože nejsme tak intuitivní jako zvířata. Zvířata totiž fungují na základě biologických programů. Rozhodně zažívají šoky, že? Stávají se jim různé věci, ale doba, po kterou jsou tkáně v tomto přizpůsobeném stavu, je krátká, že? A proto zvířata ve volné přírodě často netrpí těmi samými chronickými nemocemi jako jako zvířata v zoologických zahradách. Máme spoustu konfliktů, které trvají opravdu dlouho. Žijeme ve velmi nepřirozeném, nebiologickém prostředí a svět se každým dnem stává ještě více nebiologickým. A právě to vysvětluje, proč jsme v tak nemocném stavu, když jsme vlastně zvířata v klecích. Nacházíme se v nepřirozeném, nebiologickém prostředí, a tělo se prostě snaží přizpůsobit své tkáně, aby lépe vyhovovaly tomuto nepřirozenému prostředí.”
To je terorismus: říkat někomu, že má uvnitř sebe něco nebezpečného.
“A to vychází ze základního nepochopení, co tělo dělá a proč. Lidé kladou špatné otázky. Symptomy jsou reálné, zážitek je reálný, ale vysvětlení je zcela chybné a podkopává důvěru. Považuji to za biologickou válku – lidé se bojí vlastního těla. To je terorismus: říkat někomu, že má uvnitř sebe něco nebezpečného.”
Osobní odpovědnost za své zdraví není model viny.
“Uvědomění je předpoklad převzetí odpovědnosti a to je předpoklad vědomé volby. A pro lidi je to těžké, protože je to paradigma osobní odpovědnosti. Není to model viny. Často to lidé vezmou za špatný konec a řeknou: „Takže říkáš, že si za nemoc můžu sám?“ nebo „že moje máma může za svou rakovinu?“ — ale to je nepochopení. Nejde o vinu. Jde o odpovědnost, zkušenost a biologický kód. Lidé do toho vnášejí hodnotící soudy — „rakovina je špatná“ — a pak když slyší, že souvisí s příběhem člověka, hned z toho udělají „udělal jsem něco špatně, jsem špatný“. Ve skutečnosti se něco stalo a ty jsi na to reagoval způsobem, který ti v tu chvíli dával největší smysl. A naše reakce se mohou měnit. Můžeme měnit přesvědčení, můžeme měnit, jak moc konflikt „krmíme“. Možná nemáš úplnou kontrolu nad tím, že se spustí spouštěč — třeba ti něco připomene bývalého partnera, který tě podvedl. Ale máš vliv na to, jak dlouho v tom zůstaneš.”
Tělo dělá smysluplné věci. Problém je setrvávat v konfliktu dlouho.
“Tento biologický kód je kódem života, přežití a toho, jak se tkáně přizpůsobují životním okolnostem. A když se na to díváme touto optikou, nikdy neříkáme: „Ach, co je s tebou v nepořádku? Co se v tvém těle pokazilo?“ Říkáme: „Dobře, na co ses přizpůsobil? Jaká situace v tvém životě dlouhodobě přetrvávala a nebyla vyřešena, takže nyní máš tkáňové následky z toho, že jsi v tom přizpůsobení setrvával tak dlouho? A problém je v tom, že se věci komplikují. Může to být pěkně ošidné, že? I když tělo dělá správnou věc, že? Ale když se dlouhodobě nacházíme v biologických adaptačních procesech, situace se stává složitou. Může být velmi obtížné dokonce i přežít, že? A proto v příslušných situacích využíváme urgentní medicínu. Ale právě tady, opět, je potřeba chápat použití lékařského zásahu z pohledu toho, že moje tělo dělá správnou věc. Prostě jsem byl v konfliktu příliš dlouho a možná budu potřebovat operaci. Možná budu muset využít něco, co mi pomůže to zvládnout, že, přežít tento proces. A právě v tom, víte, nejde o to, abychom s konvenční medicínou vylévali vaničku i s dítětem. Jde jen o pochopení její role, jejího využití. A v širším kontextu jde o člověka. Pochopit, že vaše tělo vás nezabíjí, vaše tělo vás miluje, vaše tělo se přiměřeně přizpůsobuje. Říkám tomu biologická válka, když někomu vštěpujeme myšlenku, že se jeho tělo obrátilo proti němu, že ho jeho tělo napadá. Myšlenka autoimunity, že rakovina jsou zbloudilé buňky, buňky, které se vymkly kontrole. Že už neposlouchají mozek. Ne, to ne. Jsou koordinované. Jsou řízeny mozkem. Mozek řídí celý tento systém. Jde jen o to, že jste v tom konfliktu velmi dlouho.”
Důraz na “zdravou stravu” je v podstatě jakési “náboženství čistoty”.
“Takže člověk, jehož tělo je vyčerpané, protože se špatně stravoval a měl negativní myšlení, a je prostě celkově ve špatném stavu, může se stát, že když spustí biologický program, jeho tkáně například nebudou procházet fází hojení tak snadno. Ale zároveň už si nemyslím: „Ach ne, tohle jídlo mi škodí.“ Protože to byla i pro mě velká věc, kterou si i dnes ještě spousta lidí myslí. Mají tu představu, že tohle jídlo vyvolává záněty. Tohle jídlo je špatné. Tohle jídlo živí rakovinu. „Ach, jsem špatný. Jsem zlobivý, protože jím tohle jídlo.“ „Tohle jídlo mi ublíží.“ A já jsem jídlu úplně odebrala veškerou moc. Není to jídlo, jsem to já. Budu si i nadále vybírat moudré věci, které pro mě dávají smysl, o kterých věřím, že jsou v nejlepším souladu a harmonii s mým fyzickým tělem, ale už nedávám jídlu moc jako příčinnému činiteli nebo důvodu toho, že se u mě něco vyvíjí, že mám nějaký příznak, že? Neříkám: „Ach, ta věc mi způsobila tenhle problém. Udělala jsem něco špatného,“ protože v tom lze dokonce vidět i náboženský podtext. Snědla jsem to nezbedné jídlo, teď mám ten trestající příznak. Myslela jsem si: ‚Byla jsem nezbedná, teď mě Bůh trestá.‘ Použila jsem ten toxický parfém. Vím, že bych parfém používat neměla, ale použila jsem ho a teď mě bolí hlava. Jsem trestána za své prohřešky. A tak vidíte, jak je to stejné jako s tou bakterií. ‚Jejda, dostala se do tebe ta zlá bakterie a teď jsi za to potrestána tím příznakem.‘ A tak všechny tyto systémy opravdu fungují. Je to jakési náboženství čistoty.”
GNM/GHK platí pro celé živočišné království.
“A právě v tom je mapa a systém doktora Hamera tak přesný. A platí to pro celé živočišné království, že? A proto doktor Hamer používá určitá slova, která se mohou zdát trochu cizí, nebo si lidé mohou říkat: „No, nemyslím si, že ten konflikt je opravdu tenhle. Myslím, že je to spíš tohle.“ Ale ty zastřešující pojmy, které doktor Hamer používá, platí pro mou krávu stejně jako pro mě. A tak samozřejmě existují zážitky, které mají lidé, ale kráva je nemá. Protože já si dokážu představit budoucnost a dokážu přemýšlet o tom, že žádnou budoucnost nemám. Moje kráva přemýšlí jen o přítomnosti, ale i tak může zažít konflikt strachu ze smrti. Spadá to pod stejný pojem, ale já budu mít k dispozici více slov, abych popsala, co to pro mě znamená, než bude mít ona. Ona to prožije tím nejprimitivnějším způsobem.”
Stres ani psychologické problémy nespouští biologické programy.
“Věci, které jsou stresující, jako mít rušný život, rušný den, rušný, víte, spousta věcí, co se děje – musí ale být splněna všechna tři kritéria, aby se spustil biologický program. Takže to není tak, že každá maličkost, která se stane, spouští biologický program. Mějte to na paměti. Můžeme mít psychologické problémy, které nejsou biologické. Biologický znamená, že se do toho vložilo tělo, spustilo významný speciální biologický program, aby se přizpůsobilo a pomohlo vám. A tak ne každá věc, která se ve vašem životě děje, spustí biologický program. Pokud máte příznaky, pak víme, že u vás probíhá biologický program, že? Že je biologický program aktivní, to poznáme jednoduše podle příznaků.”
Systém přesvědčení a způsob reakce na biologické konflikty.
“Jedinečný způsob reakce na biologické konflikty se často utváří v raném dětství, třeba od nula do sedmi let, jako třeba jaké konflikty jsi zažil v děloze a v dětství, že? To budou takříkajíc tvé „domácí“ konflikty, že? Jsou to ty nejranější dojmy. Máte tyto rané otisky svých konfliktních šoků a ty bývají věci, které se opakují, a pak uvidíte, jak se znovu objevují.”
“(Systém přesvědčení – např. “nejsem dost dobrý, atd..) je jako kontaktní čočka. Přilepí se ti na oko. Neuvědomuješ si, že ji máš nasazenou, ale od té chvíle mění váš pohled na všechno.”
Tělo nedělá nic špatného ani zhoubného. Dělá jen inteligentní adaptace.
“A GNM, tento model pro pochopení toho, jak tělo funguje, je takový, že v něm není žádný trest. Není tam žádná zhoubnost. Není to tak, že bys udělal něco špatného, a proto máš rakovinu, nebo že děláš něco špatně, nebo že máš toxickou emoci, které se musíš zbavit. Je to spíš tak, že ne, je to prostě adaptace, že?
Existují adaptace, které lidé rozpoznávají a chápou jako adaptace, a pak jsou adaptace, které lidé nerozpoznávají. To je adaptace. Když jdeš do vany a prsty se ti zvrásní, když se podíváš na prsty poté, co jsi byl ve vaně 20 minut ve vodě, řeknete si: „Bože můj, mám nějakou nemoc. Mám úplně svraštělé prsty. Co se to se mnou děje?“ A přitom jde jen o dočasnou adaptaci, při které si tělo vytvořilo vzorek , abyste se mohli lépe dostat z vody. Je to jako prastarý biologický adaptační program, který vaše tělo má. A když jste ve vodě, prsty se vám svraští, pokud tam jste tam příliš dlouho. Stává se to každému. Dalo by se to nazvat zákonem přírody, zákonem biologie. Je to neměnné. Pokaždé, když je člověk ve vodě, má svraštělé prsty. Takhle fungují biologické zákony.”
Hamerova ohniska – jak jejich existenci a fungování vysvětluje výzkum Dr. Stefana Lanky?
“Když se podíváte se na CT snímky mozku, tyto rentgenové snímky, a vidíte tmavý kruh, nebo kruh, který je spíše bělavý, že? A právě ten tmavý kruh, říká doktor Hamer, představuje aktivní konflikt. Je to ostrý kruh v konkrétním místě v mozku. Ve skutečnosti se jedná o kouli. Je vidět z různých úhlů. Je to tedy sférická struktura. Ale když se díváte na řez z CT, vidíte to jako kruh. A je to tmavé a černé, když je konflikt aktivní a bílé, když je konflikt vyřešen. Nebo tam mohou být, víte, střídavé prstence bílé a tmavé, bílé a tmavé, pokud se konflikt nachází ve fázi pozastaveného (visícího) hojení. A Stefana Lanku zajímalo, proč tomu tak je? Co v tkáni způsobuje, že se to projevuje právě tímto způsobem?
A jak se ukázalo, je to prostě naprosto fascinující, že když se ocitneme v konfliktu, když zažijeme biologický konfliktní šok – velmi akutní, dramatický, který nás zaskočí, Vaše inteligentní psychika tedy analyzuje situaci a řekne: „Tohle je to, k čemu se tkáň musí přizpůsobit, abychom to přežili.“ A v bezprostředním okamžiku, třeba během prvních tří minut tohoto konfliktu, se tělo prostě snaží ze všech sil přizpůsobit. Zvýší funkci daného orgánu jakýmkoli způsobem, který bude nutný. Ale stejně jako v přírodě, zvířata nejsou v konfliktu celé hodiny a dny v kuse. Je to krátké. Jsou to takové malé sprinty. Je to jako by bojovali tři minuty nebo jako boxer, že? Vydržíme tři minuty.
Můžete používat kyslík jako palivo po krátkou dobu, než množství potřebné energie přestane stačit. Nemůžeme přivést dostatek kyslíku k udržení této úrovně metabolické aktivity . Existuje tedy limit schopnosti okysličených tkání dodávat dostatek kyslíku k udržení určité úrovně mD etabolické aktivity. Stefan Lanka dospěl k závěru, že když máme aktivní konflikt, který byl spuštěný DHS, a ten trvá déle než tři minuty, musí se změnit základní typ tkáně. Je to podobné, jak to lidé znají z běhu na dlouhé vzdálenosti a tvorby kyseliny mléčné, že? Musíme začít běžet na jiném palivu. A tak Stefan, víte, mluvil s tím Hartmutem Heinem a přišel na to, že v mozku se při konfliktu začíná měnit náš základní typ tkáně. Z aerobního typu využívajícího kyslík, to je, myslím, základní typ tkáně, zřejmě chondroitin sulfát. To je tedy tkáň zásobená kyslíkem. A pak se to změní na typ tkáně s kyselinou hyaluronovou, která je zřejmě velmi dobrá pro transport cukru a kyseliny mléčné. Takže když máte konflikt, který trvá déle než tři minuty, že, a dojde k dopadu v mozku, dochází k produkci kyseliny mléčné; tmavý kruh je vodní prstenec v mozku, který vyznačuje jakési hranice této zóny, protože se tkáň mění. Nyní probíhá fermentace kyseliny mléčné. To je tedy to, co pozoroval Otto Warburg. Je to jako: „Aha, tohle může vzniknout jen v tomto kyselém prostředí.“ A my si říkáme: „Aha, a to spotřebovává tuny a tuny cukru.“ No, protože je to jako vytrvalostní běžec, který běží už dlouhou dobu. Tkáň se ve skutečnosti přeměnila na tento odlišný typ tkáně , který nyní čerpá energii z cukru, protože to je vzhledem k délce trvání konfliktu nezbytné. To, co způsobuje změny na CT, je právě tato přeměna tkáně z chondroitin sulfátu na kyselinu hyaluronovou, aby mohla využívat cukr a kyselinu mléčnou jako svůj zdroj energie. A když pak konflikt vyřešíte, kyselina mléčná se přestane tvořit a tělo se snaží obnovit původní typ tkáně. Snaží se ji vrátit do normální, kyslíkem nasycené formy chondroitin sulfátu. A právě to nám CT ukazuje. K tomuto procesu dochází v mozku i v nervech.
Dr. Hamer má celou tabulku kraniálních nervů. A jak kraniální nervy fungují, když běží biologický program. Protože opět, je to tak, že když se něco děje tady v orgánu a tady v mozku, jaká je mezi tím souvislost, že? A tou souvislostí je nervový systém. Jsou to právě tyto kraniální nervy. A tak i kraniální nervy přenášejí tuto informaci. Procházejí tedy také touto změnou – psychika, mozek, nerv, spojovací bod. Na úrovni orgánu tedy taky dochází k této změně v přeměně kyseliny mléčné, když se nacházíte v aktivním konfliktu. Takže jsem siuvědomila: „Proboha, dává to tak smysl, že dochází k metabolické změně.“ A proto, když měníte stravu, abyste se pokusili, opět, alkalizovat tělo a nepřivádět do něj cukr, tak to nic nevyléčí, protože samotný cukr nezpůsobil tu změnu. Snažíte se řešit něco, co je až na konci řetězce. Na začátku, musíme vyřešit konflikt, zbavit se hrozby, aby vaše tělo už nemuselo běhat tenhle maraton. Takhle to vyřešíte a takhle změníte biochemii těla. Opakuji, když si měřím pH a snažím se změnit stravu a druh vody , kterou piju, abych tady dole dosáhl alkalizace, nechápete, že to rakovinu nikdy nevyléčí? Myšlenka je taková, že chci rakovinu vyhladovět a zbavit se jí alkalizací prostředí. Musíme si ale uvědomit, že příčinným faktorem je nevyřešený konflikt. Kvůli němu tělo potřebuje tuto odlišnou formu energie, protože jsme v tom konfliktu byli po nebiologicky dlouhou dobu, že? A čím déle v něm jsme, tím větší je ta oblast v mozku, že? A to je tedy omezení hmoty. Takže když máte opravdu velkou konfliktní zátěž, máte tam velké množství kyseliny mléčné a kyseliny hyaluronové a my se snažíme tuto tkáň obnovit a znovu okysličit. Dr. Stefan Lanka říkal, že jedním z důvodů, proč to může být život ohrožující, je právě to, že konfliktní zátěž je příliš velká a my se snažíme tu tkáň znovu okysličit.
Proto jsem si myslela, že to, co popisuje Dr. Lanka ohledně změn v tkáni, dává vlastně velký smysl – že tělo musí přepnout režim. Normálně jsme v režimu okysličení. Musíme ale přejít do režimu využívání cukru, protože to je jediný způsob, jak můžeme tento program udržet v chodu. To tedy vysvětluje, proč existuje souvislost mezi cukrem a nádory – je to proto, že nádor ho skutečně využívá. Jo, jako třeba PET sken. Stejně jako u PET skenu, se říká: „Aha, jasně, ty oblasti se samozřejmě rozsvítí, protože jsou v režimu vysoké spotřeby cukru.“ A jediný důvod, proč jsou v režimu vysoké spotřeby cukru, je ten, že konflikt trvá už dlouho a my jsme museli být v tomhle režimu, abychom tu funkci udrželi v chodu.”
Proč “Germanische”?
“„Germanishe“ znamená rod, příbuzenstvo, bratrství, sesterství – tedy je to hodně o klanu a kmeni. Starověcí Germáni žili v souladu s přírodou, odmítali města, podporovali klan. V seriálu „Vikingové“ je první epizoda, kde syn jde poprvé na tzv. „thing“ – shromáždění kmene, kde se řeší spory, kontroluje se, zda někdo nepotřebuje pomoc. Bylo to o kmeni, rodině a přežití. Dnes máme místní vládu – ale staré hodnoty klanu mizí. Moderní společnost vytváří konflikty a nepodporuje biologický život. Nepěstujeme biologicky správné muže a ženy, jsme odtrženi od přírodních principů. To vede ke krizím plodnosti, zdraví a štěstí. Lidé nefungují dobře, protože nerozumí své biologické přirozenosti a tkáně se záměrně adaptují, aby přežily v nebiologickém světě.”
S povrchní znalostí GNM /GHK si můžeš i ublížit.
“A tohle je věc, kterou říká Steve: je velmi snadné chytit tenhle soubor informací za ostří místo za rukojeť, což znamená, že když to uchopíš špatně nebo o tom víš příliš málo, můžeš si tím ublížit.
A hodně lidí to dělá — naučí se něco o konfliktech a pak jsou pořád vyděšení a hledají konflikty a myslí si, že všechno je konflikt, a pak jsou vyděšení, že dostanou rakovinu z každé maličkosti, z každého nečekaného momentu.
A když o tom víš příliš málo, ano, můžeš si tím ublížit a můžeš to špatně aplikovat a nepochopit šíři a hloubku — je tam tolik hloubky a šíře v tomhle souboru poznání, že slyšet
jen pár útržků, nestačí… víš, když to lidé špatně pochopí, je to jen důkaz, že to dostatečně nestudovali. To je celé.
Nemusíš tomu věřit. Když máš spoustu věcí, u kterých si říkáš, že tomu odporují, znamená to, že jsi to nestudoval dost. Opravdu. Protože když jsi upřímný a opravdu to studuješ, opravdu to pozoruješ, zjistíš, že to jsou zákony přírody. Biologický kód. Prostě takhle to tady funguje.
…
Měl by k tomu být opravdu velký disclaimer — když to vezmeš za ostří místo za rukojeť, ublížíš si. Vyděsíš se, začneš panikařit a vytvoříš si další konflikt. Jsou to zákony přírody, tak to funguje, ale nestojí to za to se kvůli tomu bát. Máš kontrolu nad svou myslí, nad tím, na co se zaměřuješ a jak s tím pracuješ. Vědět málo tě může vyděsit, vědět hodně ti může přinést obrovský klid.
Ráda dávám příklad z popkultury — znáš wrestlera Ultimate Warriora? Byl ve WWF/WWE, převzal roli po Hulkovi Hoganovi. Scénář byl, že ho porazí a stane se novou hvězdou. Ale nechytil se tak jako Hulk, byl zdiskreditován, přišel o kariéru — ztráta teritoria. O mnoho let později byl uveden do síně slávy, potřásl si rukou s Hoganem, měl projev — a během pár dní dostal infarkt.
A to ukazuje, že zákon přírody zahrnuje i smrt. Orgasmus je epikrize, která je součástí rytmu – jeden vrchol tě přivede na svět, druhý tě odvede. Je v tom rytmus. Když hraješ hru „musím vyhrát, musím přežít“, bereš smrt jako selhání. Ale příroda není dobrá ani špatná, jen dělá to, co dává smysl. Když odplaveš příliš daleko od břehu a už se nevrátíš, je to prostě tak. Musíme k tomu mít respekt a nežít ve strachu. Zvířata nežijí v panice — měli bychom k vlastnímu zdraví přistupovat podobně. Samozřejmě život chce žít, ale smrt je součást přírody.”
O přírodních národech. Platí pro ně taky biologické zákony? Mají konflikty?
“Tito lidé mají stejné tkáně jako my všichni. Takže jejich tkáně fungují podle stejného biologického kódu jako u nás i jako u zvířat. Ale žijí životní styl, který je biologicky harmoničtější. Konflikty mají, ale řeší je rychle. Takže dochází u nich ke konfliktům a adaptacím, ale nedostanou se do stavu statisticky vysoké nemocnosti. Mají drobné teritoriální spory, „nestravitelná sousta“, občas průjem – jejich těla pořád podléhají těmto zákonům, protože tkáně fungují určitým způsobem podle biologického kódu.
Tito lidé konflikty mají, ale jejich kultura – zvlášť staré a původní kultury – chápe, jak to funguje. Věnovali pozornost přírodě, uctívali ji, říkali, že příroda ví, jak mají věci být. A není to tak, že většina původních kultur má rituály a praktiky propojení s přírodou? Komunikaci s rostlinami, s prostředím? Jejich život je postavený kolem přírody, ne kolem lidí, konceptů nebo papírů.
Mají tradice, jak řešit konflikty. Třeba princip „mluvící hole“ – každý v rodině dostane prostor říct, co prožívá, ostatní jen poslouchají. Bez hádek, bez obhajování. Pak se jde znovu dokola a každý řekne něco dobrého, za co je vděčný.
Původní kultury měly takové postupy zabudované, protože věděly, že když se věci neřeší, začnou „hnisat“.
A proto tyto společnosti nemají vysokou nemocnost – ne proto, že by neměly konflikty, ale protože mají způsoby, jak je řešit.
Všichni podléháme stejnému biologickému kódu. Tkáně jsou stejné, adaptace fungují stejně. Nezáleží, kde na světě jsi.”
Další odkazy a texty:
https://dawnlester.substack.com/p/dawn-of-discernment-episode-38-exploring-a3c
Rozhovory s: Alec Zeck, Dawn Lester – odkazy: https://t.me/symbiozazivotachat/4211 https://t.me/germ_fraud/842 https://t.me/germ_fraud/929 https://t.me/germ_fraud/928 (Odkazované PDF překlady kompletních přepisů rozhovorů jsou přeložené automaticky bez korektur, tzn. se všemi nepřesnostmi) Proč zvířata ve volné přírodě často netrpí těmi samými chronickými nemocemi jako jako zvířata v zoologických zahradách? “Tělo tedy přesně ví,…

